RC review: Město z kostí

Název: Nástroje smrti - Město z kostí
Autor: Cassandra Clare
Datum vydání: Září 2009
Počet stran: 416
Nakladatelství: Mladá Fronta


Anotace
Když se patnáctiletá Clary Frayová vydá do newyorského klubu Pandemonium, vůbec netuší, že se stane svědkyní vraždy, kterou navíc spáchají tři teenageři se zvláštním tetováním na těle a podivnými zbraněmi v rukou. Mrtvé tělo pak jednoduše zmizí. Nejde jen tak zavolat policii, když jsou vrahové pro všechny ostatní neviditelní a na místě činu nezbyla ani kapka krve, která by napověděla, že tu zemřel člověk. A byl to vůbec člověk? Zde se Clary poprvé setká s Lovci stínů, bojovníky, kteří mají chránit svět před démony. Během čtyřiadvaceti hodin je Clary vtažena do jejich světa, její matka totiž zmizí a na samotnou Clary zaútočí démon. Proč by se ale démoni zajímali o obyčejné lidi, jako je Clary a její matka? A jak je možné, že má Clary najednou „vnitřní zrak“? To by rádi věděli i Lovci stínů… Zábavná, odvážná a neotřelá fantasy od Cassandry Clareové slibuje svým čtenářům strhující čtení, s nímž nebudou chtít přestat.
...



Už jsem si vážně začala připadat divně, že toto knihu nemám na svém seznamu přečtených knih, ale poměrně dlouhou dobu mě odrazovala obálka, ale nedávno jsem si řekla, že nechám být obálku obálkou a vrhnu se na příběh. Teď si říkám, proč jsem knihu nečetla už dříve? No, kniha je to opravdu dobrá, chytlavá, zajímavá, ááále mojí první příčku oblíbenosti asi neobsadí (tu si stále drží VA).

Patnáctileté Clary Fray žije normálním životem do chvíle, než se svým nejlepším kamarádem Simonem navštíví klub Pandemonium. Při této návštěvě se poprvé setká s lovci stínů, které by jako správný civil (normální člověk) neměla vidět. Jenže ona až tak normální není. Ještě ten den má podivný telefonní rozhovor se svou matkou. Podle ní se nemá vracet domů, protože jí našli. Chvilka napětí… ne, neřeknu vám kdo. :D Clary se po události v pandemoniu dostává se Simonem do jednoho z institutů lovců stínů. Lovci stínů – Jace, Alek, Isabella a další jsou vlastně kříženci andělů a lidí a i když Clary neví jak, tak i ona je vlastně jednou z nich. Jak se pomalu dozvídá, tak celá věc s její matkou má co dočinění s údajně mrtvým Valentinem, který už před hodně lety chtěl prakticky ovládnout svět a vytvořit s pomocí poháru, jednoho ze tří nástrojů smrti stovky dalších lovců stínů. Teď se zdá, že se Valentine vrátil a po poháru pátrá.

Páni, kdybych věděla, že je kniha tak dobrá, přečetla bych si jí už dříve. Příběh je psaný z pohledu Clary a myslím, že i chvílemi z pohledu Jace (už se v těch všech knihám začínám ztrácet) a to moc poutavě. Každého určitě tento svět plný nadpřirozených bytostí zaujme stejně jako mně. 

Clary jsem si oblíbila až časem. Ze začátku mi připadala taková neslaná nemastná, ale jak se příběh vyvíjel, mi připadala více a více sympatičtější. Docela mě překvapovala jak vše, co se dozvěděla, brala poměrně v pohodě a v klidu. No nevím, jak bych se chovala já, kdybych během jednoho dne zjistila, že existují démoni, upíři. Vlkodlaci, čarodějové a mnohem více. Zato Jace jsem měla ráda od první stránky, kde se objevil. Ty jeho hlášky mně celou knihu dostávaly. Díky němu byla kniha zábavná, chvílemi mi připomínal Adriana z vampýrské akademie. Líbilo se mi, jak na první pohled působil jako největší tvrďák, ale uvnitř byl úplně jiný.
I přestože jsem tak nějak věděla, jak se to celé nakonec mezi Clary Jacem vybarví, jsem jim fandila. Podle mě by se k sobě moc hodily. Bylo vidět, že Jaceovi na Clary moc záleží, ale nedával to zrovna dvakrát dobře najevo. No, upřímně jsem zvědavá, jak to mezi nimi bude dál v dalších dílech.

Co se týče vedlejších postav, za zmínku stojí Simon, Isabella a Alek. Alek si mě, přestože se choval většinu času jako blbec, získal, U Isabelly mě dostávalo její vaření a to jak z toho byli ostatní zděšení. A nakonec Simon, Clařin nejlepší přítel. Tak nějak jsem tušila už od začátku, že má Clary rád více než jen kamarádku a většinou mi ho bylo líto, určitě by si zasloužil větší roli.

Připadá mi, že tohle píšu u každé recenze, ale něco mi v tomto příběhu chybělo. Nevím co, ale něco ano. Chybělo mi tam to, co by mě přinutilo nad knížkou strávit celý den v kuse, něco, díky čemu bych se od knihy jen tak neodlepila, maximálně až na konci.

Knihu jsem ohodnotila čtyřmi hvězdičkami a pevně doufám, že další díly už ohodnotím pěti. Za recenzní výtisk této knihy děkuji nakladatelství Mladá Fronta. Děkuji.



Lucie

Knihomolka, studentka, milovnice kávy, seriálů a cestování.

5 komentářů:

  1. U prvního dílu mi taky chvíli trvalo, než jsem se do něj začetla, a myslím, že lepší je díl druhý... no a pak čtvrtý, ale ten není zatím v českém jazyce :/ Jinak, pěkná recenze :)

    OdpovědětVymazat
  2. Nástroje smrti paří k mým oblíbeným sériím. První díl se mi zdál sice lepší než druhý, ale mám takový pocit, že třetí mi to vynahradí. :) Akorát mě štve, že se u nás neplánuje vydání dalších knih od Cassandry. :(

    OdpovědětVymazat
  3. Prosimtě, s kým si píšeš u MF? Mě totiž nějak neodepisujou :D

    OdpovědětVymazat
  4. Ahoj, odepisuje mi nějaký pan Ondřej Vohnický. :)

    OdpovědětVymazat
  5. Ten mě taky odepisoval, ale asi se na mě už vyprdl :D

    OdpovědětVymazat