RC Review: Upíří polibky

Název: Upíří Polibky
Autor: Ellen Schreiber
Datum vydání: 1. srpna 2011
Počet stran: 160
Nakladatelství: Zoner press

Anotace

Může se sen o lásce k upírovi stát skutečností?

Šestnáctiletá Raven se odmalička touží stát upírkou. Žije v malém městečku jménem Dullsville a nemá to právě lehké – nerozumí si příliš se spolužáky, kamarádí se pouze s farmářskou dívkou Becky a pochopení nenachází ani u svých rodičů. Hodně času tráví na hřbitově a okouzleně pozoruje staré strašidelné sídlo na kraji jejich městečka.

K Raveninu velkému překvapení a vzrušení se jednoho dne nastěhuje do starého sídla nová rodina, Sterlingovi. Vypadají poněkud zvláštně a brzy začnou kolovat zvěsti, že Sterlingovi jsou upíři. Zda je tomu skutečně tak, se rozhodne nadšená Raven zjistit. Seznámí se s mladým a okouzlujícím Alexandrem Sterlingem… a přeskočí mezi nimi jiskra. Je však Alexander skutečně upír? A pokud ano, bude schopen Raven proměnit?

Autorka románu Ellen Schreiber mistrně spojila romantiku s humorem a vytvořila tak příběh, který si získá srdce každé dospívající dívky.
...

Je vidět, že knihy s upíří tématikou ještě dlouhou dobu nezmizí z českých pultů a mně osobně to vůbec nevadí.  Mám moc ráda upíří knížky, i když ne všechny. Tahle kniha to má u mě tak 50 na 50. Zároveň se mi líbila i nelíbila. A o čem vlastně je?


Šestnáctiletá Raven je od raného věku posedlá upíry. Miluje upíří filmy, netopýry a jednoduše vše co se upírů týče. Kvůli tomu je také značně neoblíbená ve škole. Žije v malinkém městě jménem Dullsville, kde každý o každém ví vše a kde se všechny klepy roznesou rychlostí, které by mohla soupeřit s rychlostí světla. Má mladšího otravného bratra, kterého s radostí oslovuje ňouma a rodiče, bývalé příznivce hippies. Její život v městě, kde se nic neděje, je nudný … až do doby, kdy se něco stane. :D Do stářím rozpadajícího se domu, který kdysi patřil jisté rumunské baronce, se přištěhuje rodina. Podle obyvatel města velice podivná rodina. Po celém Dullsville se najednou rozšiřují drby o tom, že jsou to upíři. To samozřejmě neunikne uším Raven a začně do to šťourat. Kdo s takovou upíří úchylkou by do toho nešťoural, že? :D To nejzajímavější je, že rodina Sterlingů má sedmnáctiletého syna Alexandra. A to je další důvod proč do toho šťourat. Postupem času se Raven s Alexandrem sbližují až nakonec … je konec prvního dílu. :D

Na Raven jsem našla plno věcí, které mi zrovna nesedly. Třeba ta její posedlost upíry, chápu, někoho toto téma opravdu baví, třeba jako mně ale u ní to chvílemi bylo až přehnané. A dále mi zrovna dvakrát nesedl její styl. Černé oblečení ještě Ok, ale černá rtěnka? No, nedokážu si představit nosit černou rtěnku. Co se jinak týče jejího chování a hlášek, tak to už bylo lepší.

Zato její nejlepší kamarádku Becky jsem si oblíbila celou. Becky je taková uzavřenější, prakticky má jen jednu kamarádku a to Raven, nedává se do řeči s každým a nesdílí s Raven takové nadšení co se týče Sterlingovic rodiny. Její postava je taková neutrální a nemá v knize moc prostoru na vyjadřování.

A pak tu je Alexander, tajemný, vysoký, černovlasý upí… ehm, tedy kluk, který Raven fascinuje už od doby, kdy o něm jen slyšela od sousedů. Myslím, že kdyby se o něm neříkalo, že je upír, tak by jí až tak nezajímal. Nevím jak to přesně vyjádřit, ale prostě se mi líbilo jeho chování, jednání, jeho mluva a bylo vidět, že má Raven vážně moc rád. Tak nějak jsem si ho představovala jako herce a Brita Benjamina Stonea, kterého můžete znát ze seriálu The nine lives of Chloe King, kde hraje Aleka, akorát s černými vlasy.

V knize mi trochu chyběla nějaká ta akce. Celý příběh se motá jen okolo toho, jak se mají Raven a Alex rádi a jak pak jeden malý červ jménem Trevor řekne něco, co se Alexe dotkne a Raven se pak snaží všechno spravit. A pak jen upíři, upíři, upíři. …. Páni tohle je pravděpodobně nejbohatší recenze na slovo upír. :D
Haha, tenhle článek vypadá o ničem. :D


Když už jsem si říkala, že se nakonec vše urovná, což se také urovnalo, tak najednou … a to vám neřeknu. Jen řeknu, že jsem tu poslední scénu opravdu neočekávala. I když jsem ohledně Alexandra měla nějaké podezření, ale mi stránky knížky ubívaly, tak jsem si myslela, že ty drby budou jen fáma, ale ono ne.
   

Lhala bych, kdybych řekla, že se mi kniha nelíbila. Líbila se mi tak částečně a jako vždy u skoro každé knihy říkám, že doufám, že bude další díl lepší. Je to spíš takové čtení pro dlouhou chvíli nebo na dlouhou cestu autobusem. Knihu budete mít přečtenou poměrně rychle. J

Lucie

Knihomolka, studentka, milovnice kávy, seriálů a cestování.

2 komentáře:

  1. Celkom ma to zaujalo, ale tá čierna "rtěnka" pri Raven ma trošku odradila, ale inak to vyzerá zaujímavo - myslím, že si to pridám na zoznam kníh, ktorý idem práve vytvoriť :D .. a uvidíme, možno bude časom patriť aj do mojej knižnice :)

    OdpovědětVymazat
  2. Co máte všichni proti černé rtěnce? :D Já když můžu tak ji taky nosím. :D (Jenže moje rodina mi to zakazuje, takže ji moc často nenosím. :D)

    OdpovědětVymazat