Review: Čísla - na útěku

Název: Čísla - na útěku
Autor: Rachel Ward
Datum vydání: 23. srpna 2011
Počet stran: 200

Anotace

Jem už od malička vidí v očích lidí čísla. Co ta čísla vlastně znamenají, pochopí v den matčiny smrti – jsou to data, dny, kdy lidé, kterým se dívá do očí, zemřou.
Život je pro Jem těžký, dokud nepotká kluka, kterému říkají Pavouk. Svět je náhle mnohem krásnější.Ale cestou do Londýna Jem pozná, že se blíží veliké neštěstí, které navždy otřese jejich životy…Od chvíle, kdy zemřela její matka, Jem věděla o číslech. Věděla o nich už mnohem dřív, vlastně odmalička. Když se podívala někomu do očí, registrovala v nich číslo. Ale jeho význam zjistila v den, kdy její matka zemřela na předávkování drogami. Číslo znamenalo datum úmrtí. Jem prožívala těžké dětství. Stěhovala se od jedné pěstounky k druhé a všude si připadala jako cizinec. Nejraději se toulala sama a tak tomu bylo i v okamžiku, kdy potkává kluka, jemuž přezdívají Pavouk. Náhodné setkání jí změní život. Nachází někoho opravdu blízkého a svět se rázem stává snesitelnější. Společně se potulují kolem jednoho z londýnských kanálů, klábosí o všem možném a pomalu se sbližují. Na jednom z výletů do města se stanou svědky tragického neštěstí, které Jem předem předpoví. Oni sami katastrofě uniknou, ale ta je jen začátkem událostí, které navždy otřesou jejich životy. 
...

Kniha Čísla mě neskutečně zaujala! Opravdu moc zaujala. Výrazně se liší od ostatních YA knih svým stylem psaním i příběhem a určitě se dostane pod kůži i třeba zatvrzelým fanouškům upírů a vlkodlaků. Ve zkratce je kniha o šestnáctileté nebo sedmnáctileté Jem (promiňte, už je to dlouho, co jsme knihu četla), která v očích všech lidí okolo sebe vidí čísla, ale jen tak ledajaké čísla, přesněji datumy úmrtí. Jem až do smrti své matky tato čísla nechápala, prostě si jen myslela, že je každý označen číslem. Jednoho kde, kdy se její matka předávkovala drogami, pochopila, co znamenají.


Jem není typickou hlavní hrdinkou. Nejraději je sama, vyhýbá se lidem, nerada chodí do školy a prakticky nikdy nesundá kapuci z hlavy, jen aby neměla jedinou možnost se někomu podívat do očí. Bylo vidět, že jí tento dar nebo spíše prokletí trápí. Vadilo jí, že i když ví, kdy jakýkoliv člověk zemře, neví jak jim pomoci, aby zemřít nemuseli. Od matčiny smrti žila každou chvíli u jiného pěstouna a se svou současnou pěstounkou nemá zrovna nejlepší vztah. Jem se nerada svěřuje a je velice uzavřená.

První člověk, kterému se dokázala otevřít byl její kamarád pavouk. Jem se s pavoukem seznámila ve škole a nedá se říct, že by se ihned spřátelili. Musím říct, že jsem ze začátku pavouka moc ráda neměla, ale postupem času jsem si ho i oblíbila.

První polovina mě po pravdě moc nebavila, připadalo mi to nudné a bez nápadu, ale vše co se stalo po tragické události, kdy se Jen a pavouk vydají na procházku Londýnem a Jem si náhodně všimne, že čísla všech lidí, kteří se chystají na projížďku na London Eye mají v očích stejná čísla – tedy právě ten den. A jelikož je v souvislosti začne pronásledovat policie, tak se vydávají na útěk.

A tady se nám to pořádně rozjíždí, jak děj, tak i vztah mezi Jem a pavoukem. Ze začátku se zrovna v lásce nemají, nešetří nadávkami, i když se nakonec zase uklidní a usmíří, a jak tak spolu tráví sami tolik času, mezi nimi přeskočí jiskra.

Ke konci jsem knihu nebyla schopná odložit z ruky. Byla jsem strašně zvědavá, jak tohle celé dopadne. Upřímně mě závěr knihy hodně překvapil tak, že mi při čtení dokonce ukápla nějaká ta slza. Předpokládala jsem, že to dopadne klasickým happyendem (no jo, to jsem prostě já), ale ono ne. Navíc byl úplný závěr (poslední kapitola) opravdu překvapující.

I když jsem si musela zvyknout na ne zrovna spisovný jazyk knihy, tak mě to zaujalo, že se opravdu moc těším na další díl, který už není vyprávěn z pohledu Jem, ale z pohledu někoho o generaci starší (:D).

Pravděpodobně o tom asi už víte, ale jestli ne tak je jisté, že bude podlé této knihy natočen film. Tato informace je potvrzená Peterem Carltonem, ředitelem společnosti Warp films.

Lucie

Knihomolka, studentka, milovnice kávy, seriálů a cestování.

1 komentář:

  1. Tak tu chci! Příběh je tak... jiný, zajímavý a prostě rozhodně bych si přála si jí přečíst. Teď už jí jenom někde sehnat, což bude velký problém. :/

    OdpovědětVymazat