RC review: Hladová přání

Název: Hladová přání
Autor: Tereza Matoušková
Datum vydání: Září 2011
Počet stran: 100
Nakladatelství: krigl

Anotace
Podmoří je svět, který je magií přímo prosáklý. Čarodějové na Tark Itlen, kteří ji studují, ne vždycky činí nejmoudřejší rozhodnutí. Nepodařené pokusy se ztrácejí v podzemí kláštera, kde čekají, až budou znovu nalezeny. Když jim ze sklepení pomůžete, splní vám jakékoliv přání. Chtít za to budou jenom pár kapek vaší krve. Alespoň to tak tvrdí. Ve skutečnosti vás možná připraví o vše, na čem vám v životě záleželo. Co se stane, když se jim dostane do rukou holčička, která ještě věří v kouzelné skřítky a dobré víly z pohádek?

...

Podmoří – nový fantastický svět, ve kterém se v této knížce ocitáme, vytvořila mladá česká nadějná autorka s opravdu velkou fantazií - Tereza Matoušková, kterou můžete znát jako Temnařku z blogu http://temnarka.blog.cz/.  Jak už samotný název světa napovídá, ocitáme se v podmoří, hluboko pod hladinou oceánu. Tam, hluboko pod ostrovy Larien, v klášteře Tark Itlen v zemi jménem Delfie, žije mladá dívenka Jukata – schovanka velekněze Atalana. Právě tam, v klášteře, v jedné temné nově nalezené chodbě, nachází něco, co bylo dlouhou dobu skryto a skryto to i zůstat mělo. A přání se najednou začínají plnit.

Na to, že takové ty typické fantasy knihy nejsou šálkem mého čaje, mě Hladová přání velmi kladně překvapila. Šanci jsem knize dala hlavně pro to, že knihu napsala česká autorka a já byla na knihu vážně zvědavá. Ještě než se mi kniha dostala do rukou, myslela jsem si, že bude velikostí průměrná, ale když mi dorazila domu, vytáhla jsem z obálky malinkou titěrnou knížečku. Nicméně obsáhlost knize na ději neubrala. I přesto, že by nevadilo, kdyby byla kniha o sto stran delší, mi těch necelých sto stran připadalo optimální a navíc se dobře četla.

Ze začátku mi příběh opravdu připadal tak nějak pohádkově, ale jak jsem dostávala do knihy, děj se už tak pohádkovým nezdál být. Když už jsem u děje, tak musím podotknout, že naprosto originální, což u všech knih velmi oceňuji, takže se nemůže stát, že byste četli a nestále si říkali, že Vám to něco připomíná. A navíc zápletka byla také originální a zajímavá. Místy mi děj připadal až takový velmi temný a depresivní a trochu hororový.


Co se týče postav, u nich mi v první polovině knihy dělalo problém zapamatovat si jejich jména a vzájemné vztahy. Pravděpodobně to je úplně první kniha, u které jsem si nedokázala opravdu oblíbit nějakou postavu. Ne, že by mi nebyly sympatické, to náhodou byly, ale nedokázala jsme si je dostatečně reálně představit. Docela se mi zamlouval Femorian svým chováním a mluvou, ale ne tak úplně jak bych chtěla.

U Jukaty jsem neustále přemýšlela, kolik já je asi let a stále jsem to nevykoumala. Tipovala bych tak okolo 10-15. Možná jsem naprosto mimo, ale opravdu to je těžké z knihy poznat. Někdy jsem nad jejím způsobem chování kroutila hlavou a hlavně nad celou její záležitostí s Cukrátkem.


Moc se mi líbilo, jak knihu autorka napsala. Volba výrazových prostředků mi naprosto sedla a kniha se díky tomu četla skoro sama. Co mám vždy mnohem raději, jsou kratší kapitoly, které se zde vyskytovaly.

Kniha se mi moc líbila, a proto doufám, že bude slečna autorka přemýšlet nad dalšími pokračováními a budu jí určitě držet palce a moc ji děkuji za poskytnutí recenzního výtisku dokonce s věnováním. Děkuji. 

Lucie

Knihomolka, studentka, milovnice kávy, seriálů a cestování.

Žádné komentáře:

Okomentovat