Review: Born wicked

Název: Born wicked
Série: The Cahill witch chronicles #1
Autorka: Jessica Spotswood
Datum vydání: 7. února 2012
Počet stran: 330
Nakladatelství: Putnam Juvenile

Všichni vědí, že Cate Cahillová a její sestry jsou výstřední. Příliš krásné, příliš samotářské a pro jejich vlastní dobro až příliš vzdělané. Ale pravda je ještě horší - jsou to čarodějnice. Pokud bude jejich tajemství odhaleno bratrstvem, čeká je azyl - vězení na lodi nebo předčasný hrob. 

Ještě než jejich matka zemřela, jí Cate slíbila, že bude své sestry chránit. Ale s pouhými šesti měsíci, za které si má zvolit manželství nebo sesterstvo. možná nebude schopna dodržet své slovo a to hlavně poté, co objeví matčin deník a odhalí tajemství, které by mohlo pro její rodinu znamenat jen zkázu. Zoufalá Cate ve snaze nelézt alternativu k jejich osudu, začíná prohledávat zakázané knihy a pokládat otázky svým vzpurným novým přátelům. To vše během balancování mezi čajovými dýchánky, šokující žádostí o ruku a zakázanou romantikou s naprosto nevhodným Finnem Balestrou

Co když to, co napsala její matka je pravda. Co když nejsou v bezpečí. A to ne ze strany bratrstva, sesterstva či dokonce ne ze strany vlastních sester.

Skrývat tajemství se sice může zdát ne zrovna těžkým úkolem, ale když se jedná o tajemství, o kterém neví ani vaše vlastní rodina a které by mohlo zásadně rozhodnout o vašem životě a budoucnosti, tak už to není tak snadné.  Sedmnáctiletá Cate a její sestry Maura a Tess jsou čarodějnice stejně, jako jí byla jejich matka. Ta jim však nestačila prozradit všechna tajemství a ještě temnější fakta, které se za čarodějnictvím skrývají. Zanechala je tedy samotné pouze s otcem, který o jejich tajemství neví vůbec nic. Vše se zkomplikuje ve chvíli, kdy se její otec rozhodně přijmout mladou guvernantku, která se rozhodně nebrání šťourat v jejich životech, a kdy by se právě Cate měla pomaličku rozhodovat, jestli se vdát nebo jestli se připojit k sesterstvu. Navíc tu je i jedno prastaré proroctví, která se bezpochybně blíží ke svému konci.

Born Wicked byla na mém to-read listu snad od prvního dne, kdy kniha vyšla. Jde o knihu, u které jsem si ani nepřečetla anotaci, jen mrkla na nádhernou, povedenou a krásně barevně sladěnou obálku, ze které mi jde doslova hlava kolem a o nějakou tu dobu později jsem shlédla ještě knižní trailer, o kterém musím říct to samé co o obálce. Líbila se mi na něm ta jednoduchost, s jakou byl vytvořen. Nejde o žádný přeplácaný či nepropracovaný trailer. Na tomhle si dal někdo opravdu velmi záležet a dotáhl ho do posledního detailu.

Na knihu jsem se tedy vrhla s pověrně velkým očekáváním. Zajímalo mě, jakým směrem se bude příběh ubírat a jak se svého úkolu zhostí sama autorka. První polovinu knihy jsem byla avšak tak trochu zklamaná. Vůbec tím nemyslím, že by byla kniha špatně napsaná nebo že by příběh za nic nestál. Právě, že naopak. Kniha je psaná vážně skvělá, Jessica se s tím poprala velmi dobře a příběh byl až nadmíru zajímavý, velmi originálně zpracovaný a zakomponovaný do příjemného a zajímavého devatenáctého století. Mě bohužel přišlo, že se první polovina až zbytečně moc táhla. Zdálo se mi, že se autorka snažila až moc své čtenáře vtáhnout do děje a zajistit to, že všichni všechno v jejím příběhu pochopí. Tudíž se první polovinu (a to doslova, přesně 50%) neděla prakticky nic zásadního, co by mělo sílu ovlivnit příběh a zamotat dějem. Celou to dobu šlo prakticky jen o to jak hlavní hrdinka Cate proplouvala svým obtížným životem a jak se snažila přebrat otěže nad svým osudem. Celou dobu jsem se tedy nudila, ale i přesto musím říct, že to bylo svým způsobem zajímavé.

U druhé poloviny knihy jsem si vůbec nemohla naprosto vůbec stěžovat. Teprve tehdy se začalo opravdu něco pořádného dít, a tudíž bylo ještě těžší přestat číst. Každé kapitola totiž skončila tak překvapivě a občas i zlomově pro celý příběh a proto jsem prostě musela vědět, jak kniha skončí. Kniha se pak prakticky dostala do jednoho velkého víru událostí, překvapení, akce a citlivých i překvapivých scén.

Čarodějnické knihy mají tu výhodu, že na rozdíl od upířích knih (u kterých se vyhnout podobnosti je prakticky nemožné), je možné vytvořit opravdu originální příběh s motivem čarodějnictví. V době, v jaké je kniha zasazena – v devatenáctém století, je čarodějnictví přísně zakázané a každý koho odsoudí za čarodějnictví je zabit nebo v lepším případě odvezen do azylu. A právě za odhalováním čarodějnictví ve městě, ve kterém Cate a její sestry žijí, stojí takzvané bratrstvo, které se svým posláním nijak netají. Pro ně jsou čarodějnice ztělesněním ďábla a zla, které musí být odstraněno.  A právě kombinace těchto prvků a hlavně té staré doby vytvořilo opravdu skvělý a místy i velmi silný příběh.

Hlavní hrdinka Cate byla přesně podle mého gusta a očekávání. Po celou dobu knihy jsem souhlasila s jejími postoji, jednáním i činy, tak nenápadně podporovala (no jo, je to přeci jen vymyšlená postava, ale i tak) a hlavně doufala, že pro ni vše skončí dobře. To samé však nedokážu říct o její o něco mladší sestře Mauře. S tou jsem měla opravdu problémy. Naprosto jsem nechápala její postoj a to, jak se chovala ke Cate. Nebýt Cate tak by snad vytrubovala každému, kdo by se u nich doma objevil, že jsou čarodějnice. Navíc byla tak nepříjemná, že já být Cate tak bych asi už dávno ztratila nervy. Ale zas na druhou stranu v tom sehrála i svou roli jejich guvernantka, která Mauře napovídala všechno možné, předstírala, že je její nejlepší kamarádka a že pravdu mí jen ona, ne Cate. Prostě tyhle dvě postavy mi v knize bohatě stačily.

Autorka samozřejmě nezapomněla ani na trochu té romantiky, která však s naprosto celým příběhem otřásla. Cate sí má totiž vzít svého dávného přítele z dětství, kterého zná a má ho ráda, nicméně jen jako kamaráda, ale jelikož jí neláká se připojit k sesterstvu, tak i když se jí do sňatku nechce, chtě nechtě o tom přemýšlí. Jenže pak přichází na scénu Finn Balestra, nový zahradník, který se svou matkou vlastní knihkupectví (už jen tenhle fakt se mi ohromně líbí). Finn je ale na Catiny poměry chudý, jen na to Cate vůbec nehledí a tak se její příběh ještě více zamotává. Finn byl prostě úžasný. Milý, pozorný, citlivý, choval se Cate jako k princezně a já neustále doufala, že už konečně veřejně řekne, že si toho svého kamaráda, kterého si má vzít nevezme. Finn a Cate tvořili vážně krásný pár a já jim neskutečně fandila.

Jessice Spotswood se povedlo knihu zakončit pomocí několika výrazných zvratů, které zrovna mě ani moc nepřekvapily. Takový konec jsem očekávala, takže i když se mi zrovna nelíbil, tak jsme opravdu nebyla překvapená. Autorka nechala konec navíc velmi ale opravdu velmi otevřený, což mi drásá nervy, protože prostě potřebuji další díl. Jsem velmi zvědavá, čím mě překvapí druhý díl.

Lucie

Knihomolka, studentka, milovnice kávy, seriálů a cestování.

7 komentářů:

  1. Tahle kniha mě také zaujala, protože příběhů o čarodějnictví jsem zatím četla jen velmi poskrovnu (dá se sem vůbec počítat Harry Potter? :D). Tvá recenze mě ke čtení zlákala, jen škoda toho konce...:)

    OdpovědětVymazat
  2. Pěkná recenze! :)
    Na Born Wicked jsem zvědavá a rozhodně si jí chci v budoucnosti někdy přečíst, ale moc mě neláká vidina toho, že se budu první polovinu knihy nudit a pak budu mít ješt předvídatelný konec :/

    OdpovědětVymazat
  3. Naprosto úžasná obálka a teď ještě tvoje skvělá recenze. Tuhle knížku si musím přečíst. :)

    OdpovědětVymazat
  4. Kniha vypadá doopravdy zajímavě. Trailer je nádherně propracovaný a tvoje recenze (jedna z mnoha na tuhle knížku) je víceméně kladná. Mnoho důvodů proč si knihu přečíst. Jenže s angličtinou dost bojuju a obávám se, že bych si ji nepřeložila. Nevíš, jestli kniha nevyjde v Česku? Za odpověď děkuju :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, tak jestli vyjde u nás to netuším. Nicméně by to bylo vážně skvělé. :)

      Vymazat
  5. Kdy jsi tohle stihla přečíst? jsem to vůbec nezaregistrovala! :D
    na knihu jsem ale docela zvědavá, a radši se nebudu tolik těšit a schovám si ji, až se bude blížit vydání druhého dílu ;D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To víš, já jsem takový rychlo-čtenář. :D Ne, to vůbec. Trvalo mi docela dlouho, než jsem ji přečetla. Ty si byla akorát pryč na táboře myslím. :)

      Vymazat