Review: Pod nekonečnou oblohou

Název: Pod nekonečnou oblohou
série: Pod nekonečnou oblohou #1
Autor: Veronica Rossi
Datum vydání: Červen 2012
Počet stran: 328
Nakladatelství: Knižní klub
První díl futuristické postapokalyptické trilogie na pomezí fantasy, romance a dobrodružného příběhu. Hlavní hrdinové, Aria a Perry, pocházejí ze dvou radikálně odlišných společenských vrstev a vlastně by se neměli nikdy setkat, natož navázat vztah. Aria patří mezi obyvatele uzavřeného, vysoce technicky rozvinutého a izolovaného města, Perry zase do nebezpečného přírodního světa. Když Ariu vykáží z města za zločin, který nespáchala, domnívá se, že ji čeká okamžitá smrt – ve volné přírodě nemá šanci přežít. „Divoch“ Perry je pro ni jedinou šancí, jak se zachránit. Zakázaná láska a rozpolcená civilizace vzbuzuje mnoho filozofických, morálních a etických dilemat zrcadlících se v neobyčejném vztahu dvou hlavních hrdinů.


Stačilo být na špatném místě ve špatné společnosti lidí a tragédie, která se v té chvíli udála, ovlivnila život i toho, kdo za nic nemohl.

Aria, která je jednou z těch, kteří žijí v uzavřeném městě s velmi vyspělou technologií a o venkovním světě ví jen to, že by tam téměř ihned zemřela. Okolní svět totiž obývají samí divoši a šance na přežití by byla téměř nulová. Ve chvíli, kdy je ale z města a ze svého domova vykázána za čin, který nespáchala, musí najít způsob, jak se nenechat zabít, jak najít svou matku, se kterou ztratila kontakt a jak se vrátit zpět a očistit své jméno.

Pod nekonečnou oblohou je jedna z těch knih, které se mohou pyšnit velmi povedeným trailerem, díky kterému na sebe jistě hodně upoutala. Já byla trailerem velmi okouzlena, a proto jsem si plánovala knihu přečíst v angličtině. Bohužel mi kniha z BD nedorazila a já tedy čekala na vydání knihy v češtině, které se blížilo. 

První menší kámen úrazu je pro někoho samotná obálka. Ta je sice stejná jako originální, ale navíc dělá odlesky, které se všem zrovna nelíbí. Já s obálkou žádný problém nemám, i když ty odlesky by mohly být trochu jemnější. Celý design obálky i fotka samotná se mi velmi líbí a s dějem knihy dokonce i tak nějak koresponduje.

Tahle dystopické knížka mě pohltila na samotném začátku. Zbožňuji totiž knihy, ve kterých se při čtení dostávám do jiného světa s jinými pravidly a takový svět PNO nabízí. Fungování uzavřené komunity, ve které Arie žije a hlavně jejich říše mi přišly skvělé a propracované. Sice trvalo chviličku, než jsem se orientovala, ale rozhodně jsem nad knihou nemusela nijak velmi přemýšlet, abych pochopila Ariin život.

Zvratů, překvapivých momentů a akčních prvků je v knize dost, takže se nestávalo, že by děj stál a nic se nedělo. Vždy bylo na obzoru potencionální nebezpečí a pro postavy nebylo nikde úplně bezpečno, proto kniha neustále pulzovala a dokázala mě do sebe naprosto vtáhnout. Příběh je napsán z pohledů obou dvou hlavních postav, Arie a divocha Perryho. Bylo tedy zajímavé sledovat stejné momenty z různých pohledů a hlavně sledovat jejich společnou dlouhou cestu plnou nástrah a nebezpečí.

Líbilo se mi, že měli Arie a Perry naprosto jiný pohled na život. Pohled Arie mě sice občas trošku štval, protože soudila věci dřív, než znala pravdu, ale vzhledem k tomu, že Perry dělat to samé, mi to až tak nevadilo. Každý z nich měl, předtím než se poznali, svůj vlastní život a žilo se jim tak dobře, ale jakmile se seznámili, tak bylo vše ihned jiné. Musela jsem se usmívat pokaždé, když se tihle dva hádali nebo pošťuchovali a culila jsem se, když si k sobě nacházeli cestu.

Perry má nyní své právoplatné místo v mém book crush žebříčku. Jeho charakter mi byl totiž velmi sympatický a tak nějak podle mého gusta. Stejně jako měla Arie ze začátku jiný názor na Perryho, tak i Perry měl nejprve naprosto jiný názor na Arii. Sice mi připadalo trochu vtipné, jak se jí skoro doslova z počátku štítil a choval se k ní jako k obyčejné přítěži, ale bylo jasné, že tahle to dlouho nezůstane.

Veronice Rossi se povedlo do převážně akčního a dobrodružného příběhu vměstnat i trochu té romantiky, které v tomto případě bylo tak přiměřeně dost, aby to působilo příjemně a nerušilo to hlavní záměr knihy. Opravdu nešlo o převážně romantický příběh. Nicméně bylo vše podané tak, že to vytvářelo skvělý celek.

Pod nekonečnou oblohou (Under the never sky) je prvním dílem debutové série americké autorky s brazilskými kořeny Veronicy Rossi. Autorka ve své knize snoubila všechny prvky, které by správné dystopie měla mít a vytvořila tak dechberoucí a drsný svět svádějí dohromady dvě naprosto odlišné postavy, žijící naprosto odlišné životy, které se vlastně neměli nikdy setkat. Osud však nikdo nezmění.

Pokračování knihy nese název through the ever night a vyjít by mělo 8. Ledna 2013. 

Lucie

Knihomolka, studentka, milovnice kávy, seriálů a cestování.

2 komentáře:

  1. Tuhle knihu si už dlouho plánuju přečíst. Jsem ráda, že je je podle tebe skvělá. :)

    OdpovědětVymazat
  2. Bože, já už si to musím, musím, musím přečíst, sakra, ale vždycky mi do toho něco vleze... :/ Mimo to ale skvělá recenze! :)

    OdpovědětVymazat