Review: Loď mezi hvězdami


  • Název: Loď mezi hvězdami
  • Série: Vesmír #1
  • Autor: Beth Revis
  • Datum vydání: 20. srpna 2012
  • Počet stran: 360
  • Nakladatelství: CooBoo

Sedmnáctiletá Amy se přidala ke svým rodičům coby „zmrazený pasažér“ na vesmírné lodi Universum a čekala, že se probere na nové planetě o tři sta let později. Nemohla tušit, že její spánek skončí o padesát let dříve a ona se octne ve zcela novém světě mezi hvězdami, ve světě, který si žije podle vlastních pravidel.

Amy si brzy uvědomí, že její probuzení nezpůsobilo jen selhání počítače. Někdo z pár tisíců obyvatel vesmírné lodi se ji pokusil zabít. A pokud rychle něco nepodnikne, její rodiče budou další na řadě. Proto teď musí co nejrychleji rozluštit skrytá tajemství Universa. Ale na jejím seznamu podezřelých figuruje i jediný člověk, na kterém jí záleží: Syn, budoucí vůdce lodi a láska, která přišla znenadání.
Cílem Amy a jejích rodičů bylo, nechat se zmrazil a po tři sta letech strávených na vesmírné lodi se procházet po nové planetě vhodně pro začátek nového lidstva. Po planetě, kde by všichni, kterým se dostala možnost nechat se zmrazit, mohli začít nový život bez obav ze záhuby. Vesmírná loď Universum měla být jejich jedinou šancí, jenže stačil okamžik a bez jejich vědomí se všechny sny, ve které věřili, ve vteřině rozplynuly. Někdo totiž na lodi začíná rozmrazovat náhodné osoby. Jednou z nich je právě Amy, která doufala, že se jednou opět se svými rodiči setká. Amy ale nehodlá jen sedět v koutě a tak hodlá zjistit pravdu. Jenže pravda může někdy napáchat větší škody než blahá nevědomost.

Nebudu psát, jak strašně jsem se na knihu těšila, protože tohle je snad každému ihned jasné. Na knihu Loď mezi hvězdami netrpělivě čekal nejeden čtenář a tak mohu knihu právoplatně označit na jednu z největších novinek na knižním trhu mezi ostatními YA knihami. Již krátkou dobu po vydání si kniha získala stovky či tisíce příznivců a člověk by se divil, jak rychle kniha vystřelila mezi favority. Proto bylo otázkou krátké doby, kdy kniha přijde i k nám. Podle mě to netrvalo vůbec dlouho.

Jsem jediná nebo i někomu dalšímu přišly první kapitoly knihy takové nemastné neslané? Vůbec neříkám, že se mi dobře nečetly, to ano a ten styl mi opravdu sedl, ale asi tak těch prvních deset kapitol jsem si říkala: co na tom všichni vidí? Ano, je to originální, chytlavé, čtivé a odlišné a nic z čeho bych si sedla na zadek. Z těch všem extra pozitivních recenzí jsem čekala nějakou velkou akci, strhující příběh a napínavý děj, ale mě to zpočátku přišlo takové až moc klidné, jednoduché a až moc příjemné na dystopii. Kniha je nicméně jednou z těch, které si vás pomalu a nevědomě omotají okolo prstu a i když se mi kniha zpočátku zrovna nezdála, ke konci jsem jí milovala.

I přes ten pro mě ne až tak působivý začátek mi nedělalo žádný problém se do knihy začíst, proniknout do příběhu a otevřít knize svou vlastní fantazii. Nepamatuji si, že bych někdy předtím četla knihu s motivem vesmírné lodi a v podstatě mě tohle téma ani nijak zvlášť neláká a nebaví. Kdybych o knize neslyšela předem a věděla jen to, že se jedná o knihu odehrávající se na vesmírné lodi, asi mi moje volba na ní nepadla. Já se ale rozhodla částečně důvěřovat názorům ostatních čtenářů, jelikož jsme zatím nečetla jedinou negativní recenzi a už jen to, že skoro každý si jí oblíbil, mě velmi překvapilo a knize jsem prostě musela dát šanci.

Autorce musím dát palec nahoru za to, jak originální příběh a prostředí vytvořila. Přiznejme si, že psát knihu z prostředí vesmírné lodi není vůbec jednoduché a Beth měla částečně omezené možnosti pro rozvíjení příběhu. Přeci jen se na lodi nemůže objevit úplně všechno. I přesto ale dokázala do knihy vložit tolik skvělých motivů, věcí, událostí, což se autorce musí uznat. Jako plno jiných autorů se Beth pokusila vymyslet pár svých technologických „vynálezů“ objevujících se na lodi. Již po otevření knihy je čtenář nalezne na přebalu knihy u plánku Universa i s vysvětlením. Nicméně i když jsem si přečetla několikrát, co která věc dokáže a jaký má význam, při čtení jsem si to nedokázala znovu vybavit a poměrně dost mě to v čtení rušilo. Já zkrátka nejsem moc fanda, když si autor v knize vymýšlí vlastní přístroje a podobně a dává tomu „originální“ názvy. Samozřejmě, že chce tímhle autor zaujmout, ale mě to tedy nezaujalo.

Co se samotného příběhu týče, naprosto jsem si ho užila. Nečekala jsem to, měla jsem obavy, ale nakonec jsem zklamaná vůbec nebyla. Je trochu riskantní číst knihu z prostředí, které zrovna nepreferuji, ale podvědomě jsem doufala, že konečný názor na knihu bude jen pozitivní.

Hlavní hrdince Amy bych dala stejné přirovnání, které jsem dala samotnému začátku knihy. Zdála se mi trochu nemastná neslaná a málo výrazná. Ale asi tu jde jen o názor čtenáře, jak mu hrdinka padne do noty. Já si jí oblíbila, líbila se mi, ale vůbec ne tak, jako hrdinky jiných knih, které bych si dokázala představit třeba i v reálném životě. Zdá se mi, že Amy má v sobě něco, co pořádně v Lodi mezi hvězdami neukázala a neprojevila, ale co dalších knihách určitě vyjde na povrch. Tak trochu mi tato postava připadala ne stoprocentně propracovaná do detailů, což by mě donutilo přemýšlet způsobem jako: ano, líbí se mi její uvažování, byla bych na tom podobně. To se tentokrát neprojevilo, ale nijak výrazně mi to požitek z této skvělé knihy nekazilo.

Velmi tajuplnou postavou, která si svá určité tajemství držela v tajnosti po celou dobu knihy, je Syn. O Synovi se toho čtenář zas až tolik v příběhu nedozví, ale to se mi na něm líbilo nejvíce. To, že nikdy nevím, co očekávat nebo co může udělat. Syna jsem v příběhu měla mnohem radši než Amy. Tak nějak mi připadal bližší a sympatičtější i přesto, že se o něm toho tolik nevědělo. Jediná vada, kterou jsem zpozorovala, bylo jeho „jméno“.  Chápu pointu toho, proč to je Syn, ale když ono mi to bylo docela nepříjemné. Nevím, ale tohle oslovení mi už po asi čtvrtině knihy drásalo nervy. Milá Beth, prosím, už ho nějak pojmenuj. Je to stejné, jako kdyby Tobias v rezistenci byl pořád čtyřka, to by se mi asi také trochu příčilo.

Po celou dobu si kniha dokázala udržet svou tajuplnost a neodhalilo se úplně vše, co se nabízelo. Za to jsem velmi ráda, protože stále mohu uvažovat nad tím, proč je něco, tak jak je a podobně. Například, proč se vlastně Amy a její rodiče rozhodly opustit Zemi. Co se se Zemí dělo tak špatného? Na tyhle a podobné otázky možná najdu odpověď v následujícím pokračování, ale zatím jsem velmi spokojená s tím, že to ještě nevím, že je tu stále něco, co mě zajímá a jediný způsob, jak to zjistit je přečíst si další díl a pak zas další a další. Jsem velmi zvědavá.

Lucie

Knihomolka, studentka, milovnice kávy, seriálů a cestování.

1 komentář:

  1. Loď mezi hvězdami je kniha, kterou si váhám přečíst, protože přeci jenom, je tam ta vesmírná loď a slyšela jsem názory toho typu, že se v knize řeší hlavně loď a ne příběh... nebudu dávat na ostatní názory, protože každému se líbí něco jiného, knihu si možná časem přečtu, ale určitě si ji zatím nebudu kupovat :) až podle toho, zda mě příběh zaujme :)

    OdpovědětVymazat