Review: Sukuba - sny

  • Název: Sny
  • Série: Sukuba #3
  • Autor: Richelle Mead
  • Datum vydání: Duben 2012
  • Počet stran: 300
  • Nakladatelství: Domino
Jsou dny, kdy holka neví, který problém řešit dřív. Obzvlášť to platí v případě sukuby Georginy Kincaidové, která získává energii ze svádění mužů. Na první pohled záviděníhodná schopnost ovšem značně komplikuje její vztah se slavným spisovatelem Sethem – nemůžou spolu mít sex, protože tím by ho Georgina bezděčně zabila (a to, přiznejme si, by odradilo každého muže, i zamilovaného). Navíc je Seth pohlcen prací na svém nejnovějším románu a Georgina musí zasvěcovat novou, poměrně neschopnou sukubu.

A jako by toho ještě nebylo dost, Georginu trápí děsivé sny. Někdo nebo něco ji za nocí pronásleduje, vysává jí energii a předestírá nepěkné vize její budoucnosti. Georgina hledá odpovědi u Danta, vykladače snů, který má spojení s podsvětím. Jenže jeho flirtování a šarm ji matou čím dál víc, mimo jiné i proto, že její vztah se Sethem prochází krizí.

Georgina musí zkrátka řešit hned dva problémy najednou: znovu se ujmout vlády nad svým milostným životem a vypořádat se s nepřítelem, který jí vstupuje do snů. Je totiž docela možné, že pokud Georgina neuspěje, nebude už nikdy moci klidně spát…

Sérii Sukuba od Richelle Mead jsme nikdy doslova nepropadla. I když se podle mne jedná o opravdu potencionálně skvělou sérii, záleží na čtenáři, jak se ke knihám postaví a jaký si o ní udělá obrázek. Dobře si pamatuji, že první díl této série mě velmi zaujal a oslovil, na druhou stanu nijak zvláště, že bych neměla slov, to opravdu ne. S druhou knihou to u mne už nebylo tak pozitivní. Tuhle knihu Richelle ani psát nemusela a kdyby na první navázala rovnou třetí knihou, prakticky vůbec nic by se nezměnilo. Příběh mě absolutně nebavil a troufala bych si říct, že v knize vlastně žádný příběh nebyl. Převelikou část knihy jsem se nudila a modlila se ať už je konec. V souvislosti s tím, jsem dlouhou dobu váhala, zda pokračoval nebo. Nakonec vyhrál názor, že přestat v začátku série není můj styl, tak když už jsem se na to vrhla, tak už to dotáhnu do konce.

Mým největším problémem v přístupu k této sérii je fakt, že mám Richelle spojenou především s Vampýrskou akademii a to mi pravděpodobně trošku brání přijit na chuť i její jiné práci než je VA. Vampýrská akademie pro mne představuje sérii, kterou nade vše zbožňuji a která je po několik dlouhých let na první příčce mého pomyslného žebříčku. Ale i přesto, že Richellinu sérii Sukuba doslova nezbožňuji, opravdu jsem se jí snažila přijít na chuť, ale tahle chvíle asi teprve přijde, jelikož se dosud tak nestalo.

Nechci být zlá a doufám, že mi to Richelle odpustí, ale první třetina knihy pro mne byla doslovným utrpením. Záleží na názoru, ale mně tahle část dalšího životního příběhu sukuby Georginy vůbec nebavila a několikrát jsem snad myslela, že knihu odložím. Stále mi ale něco říkalo, abych to nevzdala. Přeci je škoda odložit rozečtenou knihu, když nevím, jaký je zbytek, třeba právě ten zbytek bude skvělý. Světe div se, zbytek byl opravdu lepší. Ne skvělý, ale určitě dobrý. Díky tomu, jak byl konec knihy čtivý, bych snad dokázala na ten extranudný úvod i zapomenout.

U knih Sukuby se mi to stává vždy. Vůbec nejsem schopná číst všechna slova a věty. Všimla jsem si to u prvního dílu, u druhého a teď také. Jednoduše mě to nebavilo číst úplně a tak jsem si místy přeskakovala. Zjistila jsem, že to vlastně vůbec nevadilo, jelikož jsem vždy přeskočila šikovně a přeskočila tak ty nudné části. Mnozí z vás si teď právě řeknou, jak může v knize přeskakovat? Vždyť to kazí celkový dojem z knihy. Řeknu to takhle, vůbec mi to nevadilo, celkový dojem z příběhu mi to nezkazilo a alespoň jsem to měla rychleji za sebou. Kdybych tak neučinila, tak by se asi u knihy opravdu okousala všechny nehty.

Sukuba je úžasná postava. Charismatická, jedinečné, vtipná. Je opravdový charakter, který jde z příběhu krásně cítit a děj jejíma očima vždy přidává grády. Já však cítila, že v souvislosti s ne vždy záživným příběhem, který by alespoň trochu odsýpal, její postava ztrácí na zajímavosti. V mnoha chvílích jsem si myslela, že asi čtu knihu o obyčejné mladé ženě, která ačkoliv je nadpřirozená bytost, tak má naprosto neskutečně obyčejný a nudný život. Je i pravděpodobné, že právě takovýto styl života Richelle pro Georginu záměrně naplánovala, ale já bych přidala trochu větší akčnost a jiskru. Něco, co by knihu rozproudilo a u čeho bych neusínala.

Určitě jsem to zmínila i v předchozích dvou recenzích, ale co mi přišlo na příběhu nejzajímavější a nejoriginálnější, byly vedlejší postavy. Párkrát se mi i zdálo, jakoby vedlejší postavy měly mnohem zajímavější roli v knize než samotná Georgina.

Knihu určitě nehodnotím nijak podprůměrně. Sama o sobě je to skvělá a povedená kniha, jenže zatím asi jedna kniha ze série neměla nic, díky čemu bych byla ochotná změnit svůj názor a přiznat, že mě konečně něčím dostala a našla si ke mne cestu. Doufám, že tahle chvilka jednou přijde, protože číst sérii, která člověka neoslovila je promarněný čas. 

Lucie

Knihomolka, studentka, milovnice kávy, seriálů a cestování.

1 komentář:

  1. ja sa chystám na 1. diel, kniha ma moc láka, ktovie či ma nejako chytí 8)

    OdpovědětVymazat