Měsíční update - Leden 2013

Jak na nový rok, tak po celý rok. Upřímně doufám, že to až taková pravda nebude. Kromě toho, že jsem si pořídila o něco méně knih (což je na druhou stranu dobře), jsem se výrazně zasekla s psaním recenzí. Nemyslím, že by mě to přestalo bavit, to zajisté ne, ale to nutkání k tomu, své myšlenky a názory sepsat do recenze, jaksi chybí. Pevně doufám, že mě tohle období brzo přejde a já se opět po hlavu ponořím do psaní. Ale zpět ke knihám. Jaká byl u Vám první měsíc roku 2013? Já si opravdu nemohu stěžovat, za každou knihu jsem vždy maximálně vděčná. Za leden jsem si pořídila celkem jedenáct knih, mezi kterými bych si teď asi nedokázala vybrat, kterou bych četla jako první. 


Zavrženého jsem četla již před dvěma lety. Od té doby jsem si přála mít tuto, kdysi ještě neúplnou, sérii doma, ale vyšší ceny těchto knih mne vždy od koupě odrazovaly. přeci jen 300 - 400 korun za jednu knihu je docela dost. Až teprve teď v lednu mám celou sérii čtyř knih doma kompletní. Jde o Zavrženého, Crescendo a Ticho od Beccy Fitzpatrick. Všechny knihy až na jednu (tu poslední) jsem ponakupovala různě po internetových bazarech za skvělé, skoro čtvrteční ceny a tak z toho mám opravdu velkou radost. 

BookDepository to u mne vždy jistí. Vím, že už se někomu musím zdát být bláznem, ale já si jednoduše nemůžu pomoci. Slevy! To je to, co mě u bookdepo drží a drží. Copak vy byste odolali knize se slevou 50%? No já zaručeně ne, a proto se mi již v knihovně vyjímá kniha Exile od Rebeccy Lim. První díl Mercy jsem četla v nedávné době a i přes svou zvláštnost mě nesmírně zaujal. Jde o poutavě napsanou sérii, která se podivně liší od ostatních. > Moje druhá posedlost kromě obyčejných slev, jsou slevy u knih k předobjednání. Pokud si nějakou knihu plánuje koupit, doporučuji Vám se podívat i několik měsíců předem na předobjednávku. Prakticky vždy narazíte i na nějakou pěknou slevu. Já sama mám právě v předobjednávce čtyři knihy, u kterých jsem měla slevy kolem 20%. Jednou u knih, která nedávno dorazila po asi měsíčním čekání na vydání je The essence od Kimberly Derting. Jde o pokračování úspěšné dystopii The pledge (má recenze), kde vás i obyčejný jazyk, kterým mluvíte, dokáže dostat do problému. 

Miluji pozdní Vánoce! Sice jsem ten typ člověka, kterému se líbí dostat všechny vánoční dárky najednou o vánocích, ale ten pocit, když vám přijde dárek o něco později v lednu, když už vlastně nic nečekáte, je neskutečné příjemný. Před Vánoci jsme se s Vendeou domluvili, že si dáme navzájem knihu k vánocům, abychom se vyvarovali špatnému výběru, tak každá dala té druhé seznam tří knih, které by chtěla, a jedna se koupila. Já Vendee koupila úžasnou knihu Incarnate (má recenze) a ona mne The lost girl od Sangu Mandanna. Jedná se o další dystopický debut v moři dalších desítek takovýchto knih. Avšak určitě znáte ten pocit, kdy cítíte, že kniha, kterou vidíte, bude skvělá. To samé jsem měla i s touto. Už jen tedy doufat, že jsem měla pravdu. > Za co bych dokázala vraždit je, když někdo vloží na aukro nabídku knihy, kterou si už dlouho přeci, za skvělou cenu, že Nikki Finn? Copak mám potom jinou možnost, než si knížku koupit? No samozřejmě, že ne, protože mi to nedá. Pokud hádáte, že mám knihu doma, tak hádáte správně. No nevypadá Where I belong od Gwendolyn Heasley úžasně? Měla bych si asi najít léčení, nebo tahle moje knižní posedlost bude ještě horší. Já nejsem obyčejný shopaholik, já jsem knihoshopakolik! 

Nekončíme! Jedeme dál! Mám toho ještě více na srdci. The darkest minds od Alexandry Bracken. Tahle pořádně velká a těžká kniha mi stále sedí na poličce a i když mě tak moc k sobě táhne, tak jsem se do ní stále nepustila. Mám ji asi jako takovou modlu. Vždy když se rozhoduji, zda ji začít číst nebo ne, začnu přemýšlet nad tím, abych jí nezničila, protože bych pak byla na sebe tak moc naštvaná. Potřebuji trochu postrčit. > Na knihu Zář (má recenze) si už skoro nepamatuji. Matně si vzpomínám, o čem v ní šlo, ale nic podrobnějšího bych asi nevydedukovala. I přesto jsem si pořídila její pokračování Zásvětí od Alexandry Adornetto. Nemám tušení, kdy a jestli se do ní vůbec někdy pustím. Ano, má úžasná logika. To jsem celá já, asi mi bylo líto, že byla Zář celou tu dobu tak sama, že jsem jí musela pořídit sourozence. > Vesmírné lodě teď frčí a autoři se pomalu začínají předhánět, kdo přijde s originálnějším vesmírným tématem. Autorka Amy Kathleen Ryan to zkusila též s knihou Mlhovina (má recenze). Tenhle mix Lodi mezi hvězdami a Pastí určitě nejednoho čtenáře osloví, takže všichni milovníci těchto knih, do ní. 

Po náročnějších knihách to chce vždy něco oddechového a jemného. Něco, u čeho se člověk odreaguje a uvolní. Má volba tak padla na kávovou smršť nazvanou Espressologie od Kristiny Springer. Pro milovníka kávy je tahle kniha to pravé. Během četby jsem snad stokrát dostala chuť na kávu a přemýšlela nad tím, jak by mne podle mé kávy hlavní hrdinka popsala. Kniha jede pouze v kolejích jednoho příběhu a neodbíhá nikam stranou. Jde tedy o opravdu jednoduchý a krátký příběh na jeden den. 

Toť vše. Více toho na srdci nemám. Divím se, co vše jsem právě napsala o pouhých jedenácti knihách. neměla jsem ještě šanci všechny přečíst, ale pevně doufám, že se na zbytek co nevidět vrhnu. A mě by teď zajímalo, četli jste nějakou z nich? co na jí/ně říkáte? Popřípadě, láká vás nějaká?

Lucie

Knihomolka, studentka, milovnice kávy, seriálů a cestování.

1 komentář: