Recenze: Mercy

  • Název: Mercy
  • Série: Mercy #1
  • Autor: Rebecca Lim
  • Datum vydání: 28. října 2010
  • Datum vydání u nás: nevyšlo
  • Počet stran: 288
  • Nakladatelství: HarperCollins
Děje se se mnou něco opravdu špatného. Nepamatuji si kdo jsem, jak stará jsem ani dokonce jak jsem se sem dostala. Všechno, co vím je, že když jsem se probudila, mohla jsem být kdokoliv. takhle to je vždy. Neexistuje nic, co bych si mohla vzít s sebou. Vždy si musím celý svůj nový život poskládat dohromady. Musím jednat opatrně nebo budu odstraněna. Musím přežít. 

Mercy si to ještě neuvědomuje, ale jak se začíná dostávat hlouběji do nejtemnějších míst lidské duše, zjišťuje tak, že je jednou z nebeských hostitelů vyhoštěných z nebe společně s Luciferem. Nyní musí odčinit to, že se postavila na jeho stranu a najít cestu zpět do nebe. Mercy musí pomoci skupině lidí procházejících životní krizí a jednat tak, aby nebyla díky své neopatrnosti přistižena při jakékoliv nadpřirozené hře, kterou andělé hrají. Nakonec se musí rozhodnout mezi nesmrtelnou společností Lucifera nebo člověkem, který by kvůli lásce k ní riskoval cokoliv.


Andělé byli zpracování v knihách již na milion způsobů. Strážní andělé, padlé andělé, andělé smrti a všeho možného. Nepochybně jsou jedním z mnoha prvků, které lze vykládat pokaždé jinak. Ať už se opírat o mytologii nebo je zasadit do naprosto jedinečného a nevídaného kontextu. Příběh Mercy představuje právě jeden z těch příběhu, které byly poskládány dohromady zcela na základě autorovy fantazie a které jsou svou odlišností zvláštní. Spisovatelka Rebecca Lim do této poměrně útlé knihy skryla příběh, jehož obsah se sice může zdát být velmi jednoduchým, nicméně jako celek působí tak trochu jinak než klasické YA knihy. A právě v té odlišnosti je krása této knihy.

Často se mi stává, že si pořídím knihu, kterou jsem si ani pořídit neplánovala. Většinou za to mohou slevy nebo aukro. Následně si říkám, proč. Proč jsem utrácela peníze za něco, co si ani neplánuji přečíst. Jsem si ale jistá, že takovýto pocit mívá více lidí. Mercy pro mne byla kniha, která se mi líbila svým nápadem, ale chuť přečíst si jí mi jaksi chyběla. Proto si už nedokážu vzpomenout, co se změnilo či co mne přimělo se do knihy začíst. Stále netuším, ale nevadí. Nelituji. I když Mercy není dle mého názoru nejlepší knihou, kterou jsem četla, s jistotou můžu říct, že její přečtení stálo za to. Kniha má totiž cosi tajemného a čtivého v sobě ukryto.

Při čtení prvních stránek jsem pociťovala velmi smíšené pocity. Dějově to bylo zajímavé, ale celkově mi to v tu chvíli nesedlo. Nějak jsem se nemohla začíst a uvěřit slovům na stránkách knihy. Poměrně dlouhou dobu mi přišlo jako bych četla, ale nerozuměla slovům, i přesto, že jsem rozuměla. Jako, když se musíte něco naučit a i když se učíte, tak stále nic neumíte. To stejné jsem cítila já. Ani když se kniha lehce nastartovala, stále to nebylo to, co jsem očekávala. Celkově kniha Mercy není něco, co by člověk četl každý den. Ani tak o obsahu je kniha hlavně o lidech, emocích a o tom, jak na své čtenáře zapůsobí.

Mercy se nedá srovnávat s jinými andělskými knihami. Nečekejte žádnou velkou romantickou zápletku, nijak zvlášť nadpozemskou ani nadvládu vtipných chvilek. Tato kniha je spíše trochu vážnější. I samotné prostředí knihy na mne působilo spíše takových temným nádechem. Když tak nad tím přemýšlím, tak mi pro tento příběh připadá nejvhodnější takové to zatažené a oblačné počasí, kdy slunce prakticky nesvítí a i atmosféra všude okolo je spíše ponurá. Přesně tak na mne kniha působila. Tento pocit přičítám tomu, jakým stylem je tato knížka napsaná. To proto, že se sice budu asi poněkolikáté opakovat, ale že opět je styl, jakým Rebecca Lim knihu poskládala dohromady, je spíše takový vláčný, ponurý, nijak moc výrazný, ale zato velmi působivý.

A hlavně ta nesmírná působivost knihy mne ke konci donutila změnit názor a knihu přeci jen mít opravdu ráda. To vše protože, jak jsem již psala, si kniha hraje s myšlením čtenáře a bezprostředně ovládá jeho emoce. Právě ty byly opravdu krásně popsány a vylíčeny, že jsem si dokázala perfektně představit většinu postav vystupujících v tomto příběhu. A nejen to, snad pořád jsem musela tak trochu hlavní hrdinku Mercy litovat. Její život není asi zrovna nejlehčí – neustálé převtělování a následné pomáhání dané osobě. Mercy se mi také velmi často zdála být taková smutná a opuštěná. Přeci jen v jakémkoliv svém převtělení, nikoho neznala a s nikým si nemohla promluvit jako s opravdovým přítelem. To vše sice mělo být v porovnání s dějovou linií vedlejší, ale na mne to zapůsobilo mnohem více.

Kdybych měla knihu nějak charakterizovat, tak bych řekla, že je to asi tajemná, lehce detektivní, poměrně klidná a emotivní kniha. Věřím, že jsou i další lidé, kterým se zpočátku příběh moc nezamlouval stejně jako mne a kteří si ho ke konci zamilovali. Mercy je příběhem velmi ojedinělým, který si své čtenáře omotá kolem prstů. 

Poslouchala jsem u knihy: 


Lucie

Knihomolka, studentka, milovnice kávy, seriálů a cestování.

1 komentář:

  1. pokud se odhodlám něco v AJ přečíst, určitě se podívám po této knížce.. nevypadá špatně.. =)

    OdpovědětVymazat