RC recenze: Padesát odstínů šedi

Název: Padesát odstínů šedi
Série: Padesát odstínů #1
Autor: E. L. James
Datum vydání: 1. října 2012
Počet stran: 607
Nakladatelství: XYZ

Padesát odstínů šedé (Fifty Shades of Grey) je první díl erotické trilogie, kterou napsala E. L. James a zaujala tak čtenáře po celém světě. Studentka literatury Anastasia Steel má za úkol zpracovat rozhovor s úspěšným a bohatým podnikatelem Christianem Greyem (Grey = angl. šedý, odtud název knihy 50 odstínů šedé) Na domluvenou schůzku přijde muž, který Anastasii neuvěřitelně přitahuje. Je okouzlující, krásný, neuvěřitelně chytrý, svůdný a hrozivý. Nezkušená a nevinná dívka poprvé zažívá pocit, že nějakého muže chce. Z jedné strany ji odrazuje jeho záhadná rezervovaná osobnost a z druhé strany se mu strašně touží přiblížit. Starší a zkušený Christian není schopen odolat klidné kráse, důvtipu a nezávislému duchu mladé dívky. Ať chce nebo ne, musí si přiznat - touží po ní, chce ji...ale za svých vlastních podmínek. Anastasia je šokovaná i vzrušená Christianovými nezvyklými erotickými chutěmi. Váhá, ale není schopná mu odolat. Vášnivý živočišný vztah odkrývá jejich tajemství i temné sexuální touhy. Víc si můžete přečíst v mistrně napsaném erotickém románu Padesát odstínů šedi.


Téměř již legendární kniha padesát odstínů šedi – příběh o setkání mladé a nezkušené Anastasie s bohatým Christianem majícím tak trochu jiné zájmy než ostatní, nepotřebuje již hlubší seznámení. Jedná se o knihu, která si svým obsahem získala pozornost čtenářů po celém světě. Jedni jí milují, druzí nenávidí. Alespoň pro mne vtipných faktem je to, že svůj prvotní námět získala ve všemi známé sérii Stmívání. Z počátku vznikal tento příběh jakožto fanfiction na tuto tetralogii. Časem však autorka sáhla po možnosti svůj příběh přetvořený do světa stmívání vydat jakožto originální román. Z tak neznámé autorky povídek se stala autorka, jejíž jméno již lidé po světě znají. Velkou roli ale hraje hlavně to, jak čtenáři její dílo přijmou.

Pro mne samotnou bylo poměrně sporné to, zdali si knihu přeci jen přečíst a udělat si vlastní obrázek, nebo ji nechat být a vyhnout se tomuto šílenství. Z počátku, když se kniha pomalu začínala objevovat i mezi českými čtenáři jsem ještě stále zastávala názor, že do knihy nepůjdu. Jenže pak se ve mně cosi zlomilo a já začala uvažovat o tom, že by to vlastně tak hrozná být nemuselo. Sice to je příběh, který mě nezaujal a který bych si za normálních okolností nepřečetla, ale za zkoušku člověk nic nedá.

Nejkontroverznější na této knize je s jistotou její obsah. Ne bezdůvodně je kniha označována za porno a mnoho lidí proto ihned bezmyšlenkovitě odsuzuje. Tohle je právě ten moment, kdy by si člověk mě udělat vlastní názor a nenechat se ovlivnit předsudky ostatních. Ano, těch erotických, do detailů popsaných scén se v Padesáti odstínech šedi opravdu vyskytovalo velké množství, ale i přesto bych právě tuto část knihy skousla. Nepřišlo mi to zase nijak tak hrozné. Ale opět narážím na to, že je to otázka názoru.

Na druhou stranu jsem narazila na vetší množství prvků, které mi v příběhu vadily více. Jedním z nich je samotná délka kniha. Ta je dle mého názoru přehnaná a zcela zbytečná. Padesát odstínů šedi neoplývá zrovna dějem, který by neustále přinášel zvraty a akci. Spíše se v knize mluví a jedná stále o jednom – o sexu. Tudíž délka téměř pět set stran je bezpochyby přehnaná, když přihlédnu k ději. Sice se kniha četla rychle, ale i kdyby se náhodně ztratilo tak dvě stě či tři sta stran, vůbec nic zásadního by se nestalo. Děj by se urychlil, nabral by trochu rychlost a čtenáře by to probudilo.

Za co jsem při čtení byla schopna zabíjet, byla samotná Anastasie a Christian. Padesát odstínů je v mém případě první kniha, u které jsem mohla s jasnou myslí říci, že obě hlavní postavy nemám ráda a nikdy mít nebudu. Anastasie mě dorazila svou hloupostí a Christian svou náturou, jednání a egem. Objevilo se i pár světlých chvilek, kdy mi oba přišli alespoň trochu při smyslech, ale zas tolik jich nebylo. Největším mým problém bylo asi to, že mi ani jeden z nich nepřišel reálný.

Na závěr musím říct, že kniha NEBYLA špatná. Byla jiná, odlišná, netypická, ale ne špatná. Nebylo to zrovna mé sousto a jistě nebudu mít nikdy potřebu si knihu přečíst znova, nicméně nelituji, že mi hledáček skončil zrovna na Padesáti odstínech šedi. Jsem ráda, že jsem si tak mohla vytvořit svůj vlastní obrázek a nezařadit se mezi ty, kteří jsou pouze plní předsudků namísto názorů. 

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Kanzelsberger.

Lucie

Knihomolka, studentka, milovnice kávy, seriálů a cestování.

1 komentář:

  1. Mne sa kniha páčila. Aj Christian. A dvojka je ešte lepšia ;)

    OdpovědětVymazat