Recenze: How Zoe made her dreams (mostly) come true

Název: How Zoe made her dreams (mostly) come true
Série: samostatná kniha
Autor: Sarah Strohmeyer
Datum vydání: 23. dubna 2013
Počet stran: 320
Nakladatelství: Balzer + Bray
Sarah Strohmeyer autorka knihy Smart girls get what they want nyní přichází s touto romantickou komedií o dívce a její doslova pekelské práci v zábavním Disney parku, kterému vládne Ďábel nosící Pradu.

Sestřenice Zoe a Jess si jsou jisté, že získáním letní stáže v zábavním parku doslova vyhrály jackpot. Co by si mohly přát více, než je úžasně vypadající princ či šance vyhrát grant čítající dvacet pět tisíc dolarů? Jakmile ale Zoe dorazí do parku, je vybrána, aby pracovala jako asistentka královny parku. Zoe se obává, že pravděpodobně nemá vše, co je potřeba k tomu přežít tohoto léta, protože krmit královnina psíka kaviárem jde mimo její limity.

Soutěživí stážisté, Popelka na útěku a zabijácká konkurence to vše vypadá spíše jako noční můra než pohádka. Co se ale stane, když je Zoe nucena zvolit mezi tím, jestli bude nadále sloužit královně, nebo jestli se zaměří na své vlastní sny?
Zábavný park Fairyland kingdon theme park otevírá své brány. Začíná léto a tím pádem i bitva o to, kdo ukořistí šanci představovat princeznu či prince a stát se tak nepostradatelným článkem parku. Zoe a její kamarádka Jess se stali těmi vyvolenými, komu se naskytla šance strávit léto právě zde. Zatímco se Jess nedaří získat roli Popelky a zůstává u podřadných rolí, Zoe je na tom podstatně lépe. Nebo vlastně hůře. Stala se z ní asistentka samotné ředitelky parku – Zlé královny a tak má nyní snad tisíce povinností jako třeba venčit královnina psíka v brzkých ranních hodinách, hlídat zakázanou zónu parku či hlídat předepsanou váhu všech princezen. Nikdo však nedává Zoe naději, že si svou práci u náročné královny udrží. Zoe se však jen tak nevzdává a hodlá bojovat až do konce. Tohle léto si hodlá s Jess užít.

Závan léta mi asi trochu profouknul knižní preference. Dystopie a typické paranormální knihy pomalu měním za contemporary, které mě nyní ohromně baví. Ještě loni jsem tyto knihy ale přecházela a ignorovala. How Zoe made her dreams (mostly) come true je vlastně knihou, která vše změnila. Nevím, jak se ke mně dostala a ani nevím, co se ve mně zlomilo, že jsem jí začala číst. Nyní jsem za to velmi ráda, otevřela jsem tak bránu knihám, o které by mé oko dříve ani nezavadilo.

Čas od času je potřeba najít knihu s trochu pohádkovým nádechem. Tato knížka sice není pohádkou, ale hlavní hrdinka Zoe, její kamarádka Jess a další postavy, které Zoe v knize poznala, pohádku na chvíli zakusily. I když to ne vždy bylo to, co očekávaly, neházely ručník do ringu a šlí dál. Pracovat v zábavním parku se sice může zdát jako práce snů, ale realita je někdy jiná. Někdy, i když se něco zdá být lehké, může to být v reálu mnohem těžší, než se dříve zdálo. Přesto kniha nabízí přesně tu kouzelnou a pohádkovou atmosféru, kterou někdy potřebujeme.

Když si nyní zpátečně pročítám anotaci knihy, zdá se mi, že samotný příběh zní tak trochu komicky – přeci jen zábavný park, kde největší poctou je získat roli princezny či prince, a kde dívky o tyto role mezi sebou soupeří, zní jako takový béčkový film pro teenagery. Sama jsem zpočátku netušila, co se z toho vlastně vyklube. Stejně jako prakticky každá kniha se i tahle musí brát místy s rezervou. Přese všechny nedokonalosti si kniha zaslouží chvíli na výsluní.

How Zoe made her dreams (mostly) come true není zrovna nejútlejší knihou, protože mne mile překvapilo to, že mi stránky doslova mizely před očima. Celá kniha m zabrala asi jen dva dny a dokonce i to mi s ohledem na to, jak se příběh četl, docela dlouho. Není to kniha, kde byste na každé stránce narazili na něco převratného, děj je spíše poklidný, jemný a vtipný. Na mou maličkost však působila velmi dobře. Čas strávený s knihou tedy nepokládám za ztrátu času, na naopak, vřele bych jí všem milovníkům contemporary doporučila.

Co se týče postav s výjimkou Zoe a Jess jsem měla v ostatních tak trochu guláš. I na samotném konci jsem byla tak trochu na vážkách, jestli si vybavuji tu správnou postavu. Přiřadit je ke jménům mi vážně dalo docela zabrat. Z nich všech mi zrovna nesedla Jess. Zdálo se mi, že je to ten typ holky, u které, když není po jejím, tak je špatně. V knize sice nešlo o žádné závažné momenty, ale i přesto jsem nebylo toho mínění. Zato Zoe byla její pravý opak. Zábavnější, milejší a hlavně reálnější postava. Tak trochu mi tyhle dvě připomínaly Rose a Lissu z Vampýrské akademie. Jako v každé knize se i zde objevili dva aspiranti na Zoenina přítele. Ano, opět tu máme tak trochu milostný trojúhelník, ale v opravdu lehké verzi. Nic tragického. Nicméně mou zcela nejoblíbenější postavou byla zlá královna neboli ředitelka parku, od začátku jsem tušila, že za tou nesnesitelnou a protivnou slupkou se skrývá někdo úplně jiný. Ale i jako protivná měla své kouzlo. Krásně vždy knihu opeprnila přidala trochu šťávy.

Autorka knihu zakončila krásně a s grácií. Nijak nenásilně a hlavně uzavřela konec. V případě této knihy jsem v uzavřený konec doufala. Zdálo se mi, že otevřený konec by se sem nehodil. Právě v posledních kapitolách se odehrálo to nejzajímavější a nejzásadnější pro celý příběh. Myslím, že kniha dopadla dle očekávání a nemyslím, že by byl někdo vyloženě zklamán či jinak dotčen. Říkám si, že číst knihu v zimě, tak z ní asi nebudu až tak nadšená. Hold i okolní faktory jsou pro knihu důležité a číst letní knihu ve skoro létě je ideální. 

Lucie

Knihomolka, studentka, milovnice kávy, seriálů a cestování.

2 komentáře:

  1. No anotácia mi pripadala zmätene, som netušila, že ako si mám príbeh predstaviť, ale z tvojej recenzie sami knižka zalúbila, možno by som ju raz ah skúsila 8)

    OdpovědětVymazat