Třicetidenní knihobraní #5 #6 #7 | Kniha, jejíž hlavní hrdinka je absolutně nemožná & kniha, při které jsem se opravdu červenala & kniha, která mě opravdu rozplakala


Měsíc červen se ponese v duchu projektu Třicetidenní knihobraní za kterým stojí VeEee

#5 Kniha, jejíž hrdinka je absolutně nemožná
Za nejnemožnější hrdinku bych označila Sáru z knihy Krvavá romance. Vážně jsem se snažila si tuto knihu a Séru oblíbit, ale nešlo to. jestli někde existuje někdo tak naivní a nemožný jako je ona, ta to pak tu osobu docela lituji. Do hlavy mi nešlo prakticky vše, co Séra dělala - chyběla tomu pointa, smysl i rozum. Rozum mi nebral její nelogickou posedlost Dustinem - novým studentem na její střední škole. Dočíst tuto knihu pro mne bylo doslova mučení a i když nemám ráda nedočtené série, u této to s radostí oželím. Ani netuším proč jsem se do knihy pustila. Asi to byl takový chvilkový zkrat. :D



#6 Kniha, při které jsem se opravdu červenala
Myslím, že není žádná kniha, u které bych se vyloženě a doslova červenala. Nicméně tu je jedna kniha, u které bych se určitě červenala, pokud bych jí četla na veřejnosti. Jedná se (jak asi většina tuší již předem) o knihu Padesát odstínů šedi od E. L. James. Už jen z toho, o čem  kniha a je a co o ní lidé říkají, jsem ji četla pouze doma. Myslím, že by se na mne lidé například v metru asi nekoukali zrovna nejlépe a já se nedivím. Sama jsem jednou na cestě ze školy sledovala slečnu, která knihu četla na veřejnosti s ledovým klidem. Nicméně se samotným obsahem problém nemám, nevadí mi číst knihy, ve kterých se velmi často nachází sex. Někdy to je vlastně docela příjemnější, než číst YA stále dokola. To, co mi na knize ale vadilo, bylo zbytečné protahování. Kniha je dle mého názoru až přehnaně tlustá. Přitom kdyby se tak 200 stran knihy umazalo, vůbec by to příběhu neuškodilo. Spíše naopak. 

#7 Kniha, které mě opravdu rozplakala
Tak teď bych tu mohla vyjmenovat desítku knih či více. Knihy mě totiž velmi často rozbrečí. Hold patřím mezi ty, kterým nedělá problém se rozbrečet kdykoliv, kdekoliv a za jakékoliv situace. Mám-li ale vybrat pouze jednu knihu, tak to je Pushing the limits od Katie McGarry. Jedná se o knihu, která dokáže zaujmout čtenáře i bez toho, aby to byla sci-fi, fantasy nebo jinak nadpřirozená kniha. Pushing the limits je příběh dvou zcela odlišných obyčejných lidí, které život nešetřil a jejichž cesty se shodou okolností svedou dohromady. Opravdu jsem nečekala, že bych u knihy nakonec i brečela. Kniha se mi velmi líbila, ale to, že děj na konci vystoupal na špici a mne totálně odrovnal emoce, bylo překvapení. Upřímně zbožňuji knihy, které se zpočátku nezdají a poté vás odrovnají. 

Lucie

Knihomolka, studentka, milovnice kávy, seriálů a cestování.

1 komentář:

  1. Tákže... se Sárou souhlasím, s Fifty shades... ok, budiž, i to by šlo a s Pushing nemůžu posoudit, nečetla jsem, ale musím, nejsi jediná, kdo jí zvolila, takže si jí jdu asi stáhnout do čtečky :D

    OdpovědětVymazat