RC recenze: Den co den

Název: Den co den
Série: Samostatná kniha
Autor: David Levithan
Datum vydání: 15. října 2013
Počet stran: 344
Nakladatelství: CooBoo
Každý den se probudíte v jiném těle, každý den žijete život někoho jiného. A tak platí jedna jediná zásada – vyhněte se tomu, aby si někdo všiml, že na jeden den přebýváte v těle někoho jiného a nepleťte se do jeho života.

Vše je v pořádku, až do rána, kdy se probudíte v těle Justina a zamilujete se do jeho přítelkyně Rhiannon. Od toho okamžiku všechna pravidla, podle nichž jste až do teď žili, přestávají platit. Konečně se objevil někdo, s kým chcete být den co den.


Pro většinu lidí je běžné si plánovat zítřek, nadcházející vánoce nebo prázdniny. Ani samotné probuzení po ránu pro ně nepředstavuje nic neobvyklého. Proč by? Pro „A“ to však znamená něco zdaleka jiného. Každé probuzení pro něj znamená nový život. A to doslova. Pokaždé se totiž probouzí v těle jiného šestnáctiletého člověka. Na jeden jediný den si propůjčuje jejich těla, rodinu, přátele mysl a vzpomínky. Po letech cestování mezi těly si A zvykl trávit dny tak, jak by jejich strávili oni samotní, avšak poté, co se setká s dívkou Rhiannon, ví, že už nic nebude jako dříve.

Den Co Den není mé první setkání s Davidem Levithanem. Již před dobou jsem měla tu čest si přečíst jeho společné dílo s Rachel Cohn nesoucí jméno Nick a Norah: Až do ochraptění. Kniha mě neoslovila a tak jsem nepociťovala potřebu jeho knihy vyhledávat. Nemám tedy vůbec přehled v autorově tvorbě. Avšak po přečtení anotace ke knize Den Co Den jsem se odhodlala k tomu, že si knihu přečtu. Námět knihy se mi totiž zdál opravdu nevídaný a nápaditý.

David Levithan je bravurní spisoval s osobitým způsobem vyprávění. Na první pohled to tak možná nevypadá, ale po několika kapitolách si toho musí všimnout úplně každý. Upřednostňuji, když autor volí kratší a výstižnější věty, než sáhodlouhá, nikdy nekončící souvětí.  Často mají právě ty kratší a údernější věty větší sílu, než jiné. Autor k tomu všemu dokáže své postavy doslova probudit k životu a dokonale popsat jejich myšlenky a emoce. Toto považuji za jeden ze stěžejných prvků knihy, který příběhu dodává jikru reálnosti a normálnosti.

Díky tomu, že hlavní hrdina den co den mění těla, je zaručeno, že je každá kapitola zcela odlišná a jedinečná. Kromě toho je skvělé nahlédnout do životů ostatních lidí. Ohromilo mě, jak různorodé lidi se do své knihy rozhodl Levithan použít. Setkat se tam lze s dvojčaty, gayi, lesbami, dívkou mající sebevražedné sklony, dívkou se vzhledem modelky, s narkomanem, klukem alergickým na lepek a jinak nemocnými dětmi, nebo třeba mladíkem mající domácí výuku. Opravdu každý z nich byl odlišný v mnoha ohledech. Už dlouho mne nedokázalo něco zaujmout tak moc, jako tohle.

Přestože má kniha opravdu tři sta padesát stránek, tak jsem tomu upřímné nemohla uvěřit. Je to asi tím, jak dobře se kniha četla, ale vsadila bych všechny svoje peníze na to, že měla tak maximálně dvě stě stránek. Moje hlava mi stále trochu nebere fakt, že mi trvalo tak krátkou dobu knihu přelouskat. Věřte mi, že s touhle knihou to ani jinak nejde. Jakmile jsem totiž měla za sebou tak třetinu knihy, tak jsem si neodkázala představit, že bych se ještě ten den nedověděla, jak to skončí.

Jak asi už víte, u knih často brečím. Jsem hold hrozná citlivka a každá ať už smutná nebo pateticky dobrá kniha mě rozbrečí. U Dne Co Dne mi sice žádná slza neukápla, ale měla jsem namále. Zbožňuji způsob, kterým se David rozhodl tento „must read“ titul završit. Vždy dokážu ocenit odlišný konec, než zcela předpovídatelný happy ending  (i když happy endingy ráda mám). Myslím, že autor zvolil ten nejpříhodnější způsob, jak s příběhem naložit. Přeci jen není řeč o jakési přeromantické knize, ale o knize o lidech a jejich životech a ta si zasluhuje patřičné zakončení.

Den Co Den bych s jistotou dokázala den co den číst. Myslím, že pokaždé bych knihu viděla z trochu jiného úhlu. Jsem ráda, že jsem po první zkušenosti s autorovými knihami dala téhle přeci jen šanci. Dokonce bych jí označila za jednu z nejcitlivěji napsaných knih, které jsem kdy četla. Vrhněte se na knihu a nechte se stáhnout do víru lidských příběhů. Chcete-li si odpočinout od paranormálna, Den Co Den vám nabídne přesně to, co potřebujete.

Za ARC knihu velmi děkuji nakladatelství CooBoo.

Lucie

Knihomolka, studentka, milovnice kávy, seriálů a cestování.

Žádné komentáře:

Okomentovat