RC recenze: Mise

Název: Mise
Série: Boy nobody #1
Autor: Allen Zadoff
Datum vydání: 21. června 2013
Počet stran: 352
Nakladatelství: Fortuna Libri
Na jedinci nezáleží, záleží jen na misi.

Potřebují perfektního vojáka. Někoho, kdo si dokáže zachovat chladnou hlavu. Někoho, kdo jedná bez soucitu, beze strachu, bez emocí. A proto vycvičili teenagera bez minulosti a beze jména. Je nenápadný, málokdo si ho všimne. Střídá města, školy, kamarády, na novém místě zůstane vždy jen krátce, ale pokaždé někdo zemře. Mise je splněna a on má před sebou nový úkol.

Všechno je najednou jinak, když má zneškodnit starostu New Yorku. S jeho dcerou toho má mnoho společného a starosta mu připomíná otce. Hluboko uvnitř totiž sní o normálním životě, o lásce, o domově a o rodičích, o které přišel. Touží po obyčejném životě natolik, aby misi sabotoval?
 


Skrývají se mezi námi. Nenápadně přežívají ze dne na den a bez povšimnutí plné své úkoly. Lidé bez rodiny, přátel, minulosti, budoucnosti. Teenageři. Perfektní vojáci. Děti vycvičené agenturou, které z dětí tvoří zabijáky. I Benjamin (i když to není jeho pravé jméno) je jedním z nich a má před sebou svůj úkol. Ze dne na den se musí infiltrovat mezi obyčejné New Yorské středoškoláky a dostat se do blízkosti svého cíle – starosty New Yorku. Vše by šlo jako po másle, kdyby se mu do cesty nedostala starostova dcera Sam a noví přátelé. Ben tak začíná pociťovat, že není tou bezcitnou a chladnou šachovou figurkou, ale někým, kdo ve svém nitru touží po tom, co mu bylo nedobrovolně odepřeno – rodina, láska, štěstí. Ben se musí rychle rozhodnout, zdali uposlechne rozkaz a dokončí svou misi, či poslechne své srdce a půjde svou cestou.

Ve většině případů si volím knihy podobného rázu. Nemyslím teď zcela totožné příběhy ale rámcově podobné. Co se týče knihy Mise, tak nad touto jsem váhala trochu déle. Přeci jen to není přesně to, co bych četla dennodenně. Zároveň mě to však lákalo. Ještě jsem nečetla nic o teenagerovy, který by byl vycvičený vrah. Samotná anotace zní velmi zajímavě a tajemně a tak jsem to s knihou zkusila. Bylo v tom sice riziko, že kniha nebude pro mě to pravé ořechové, ale přeci jen je pravda, že co neochutnáme, to nepoznáme.

Řeknu vám na rovinu, že tahle kniha má nepopsatelně skvělou atmosféru. Ne že bych byla ihned z příběhu nadšená, to ne, zabralo mi chvíli, než jsem mu přišla na chuť, ale ta atmosféra a to, co na mne z knihy dýchalo, bylo skvělé. Mise totiž v sobě ukrývá takový ten temnější a tajemnější nádech, díky kterému nikdy nevíte, komu věřit nebo co očekávat. Právě tohle byl důvod, proč jsem to s knihou během prvních sto stránek nevzdala.

Jak jsem již zmínila, ihned jsem knize nepropadla. V prvních momentech jsem shledala trochu těžké se pořádně začíst. Zároveň jsem si stále nebyla jistá, co si o příběhu myslet. Odlišnost od ostatních knih je totiž opravdu velká. Někdy to může být plus a někdy mínus. Pro mě to bylo zpočátku mínus, ale až v průběhu jsem přesedlala na plus. Je potřeba dát příběhu trochu prostoru, aby se vyvinul.

Z čeho jsem byla naopak velmi potěšena, je to, že i když děj na dramatičnosti skoro celou knihu nenabral, mne dokázal autor zaujmout svým osobitým stylem psaní. Zbožňuji, když nevím, co očekávat, nebo když se kniha vyvíjí zcela nepředpovídatelně. Ráda si pak trochu namáhám hlavu s vymýšlením různých teorií, které z toho nakonec vždy vyjdou mylné. Mám ráda překvapení, avšak dobře zakomponovaná překvapení. Allen Zadoff si s tím umí poradit a pohrát.

Snad tím upřímně nejdokonalejším prvkem byl závěr knihy. Nestačila jsem se divit. Autor nepochybně velkému počtu čtenářů vytřel zrak tím, co se rozhodl napsat. A hlavně jakým způsobem. Za tu dobu jsem si zvykla, že vždy přijde s něčím neotřelým a zcela opačným, než jsem předpokládala, ale že se konec knihy vydá kompletně jiným směrem, bylo překvapivé, originální a neotřelé. Jednoduše trefné. Mnoho autorů se pro takovýto závěr nerozhodne, pravě to v tomhle případě obdivuji.

Dalším plusem je to, že i když se jedná o sérii, jejíž pokračování autor právě píše, tak je Mise zakončena téměř jako samostatná kniha. Čili tak, že je její děj z většiny uzavřen a pokud bych se rozhodla v sérii nepokračovat, tak by mne nenahlodával fakt, že jsem sérii nedokončila. Sama totiž právě teď nepociťuji potřebu zjistit, co bude dál. Většinu odpovědí jsem dostala právě v Misi.

Misi bych ve své mysli dokázala popsat mnoha slovy, ale na papíře se to nedá doslovně vyjádřit. Jde o knihu, která se zaměřuje na psychiku čtenáře a řádně na něj působí a jelikož je každý zcela jiný, je potřeba nezaměřovat se na názory jiných, ale udělat si na knihu svůj vlastní. 

Velké díky nakladatelství Fortuna Libri za poskytnutí knihy k recenzi.

Lucie

Knihomolka, studentka, milovnice kávy, seriálů a cestování.

6 komentářů:

  1. Strašne moc by som si chcela prečítať túto knihu :)

    OdpovědětVymazat
  2. Ten záver sa mi nepáčil. Prečo to muselo tak skončiť? :) Máš pravdu, bolo to veľmi nečakané a originálne :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mě se ten konec zase líbil. Jo hold pravda, že ne každému závěr sedne ;)

      Vymazat
    2. Mne sa kniha páčila, len záver bol veľmi smutný a autor to tak geniálne neukončil, že čakám, ako na ihlách, na pokračovanie :)

      Vymazat
  3. Mě se líbila:), jsem zvědavá na to pokračování..

    OdpovědětVymazat
  4. Túto knihu si veľmi chcem prečítať, strašne ma to láka, vyzerá to skvele 8)

    OdpovědětVymazat