RC recenze: Reset

Název: Reset
Série: Reset #1
Autor: Amy Tintera
Datum vydání: 25. června
Počet stran: 384
Nakladatelství: Egmont
Před pěti lety byla dvanáctiletá Wren Connollyová třikrát střelena do prsou. Po 178 minutách vstala z mrtvých jako resetka: silnější, rychlejší, odolnější a bez emocí. Čím déle jsou totiž reseti mrtví, tím méně v nich zůstává po oživení lidského. Wren 178 je nejnebezpečnější reset v Texaské republice. Nyní ve svých sedmnácti letech slouží v polovojenské jednotce společnosti KLEZ (Korporace pro lidskou evoluci a zalidnění).

Wren je jako zkušená bojovnice pověřena výcvikem nových resetů, ale její poslední nováček – Callum Reyes – je nejhorší, jakého kdy viděla. Callum byl oživen 22 minut po své smrti, a tak prakticky zůstal člověkem. Má příliš pomalé reflexy a nepatřičné otázky a jeho nikdy neuvadající úsměv vyvádí Wren z miry. Pořád však odpovídá za jeho výcvik. Když Callum odmítne splnit rozkaz, dostane Wren poslední šanci ho srovnat – jinak ho bude muset zlikvidovat. Wren dosud vždy uposlechla každý rozkaz a ví, že když se vzepře, bude také zlikvidována. Ale zároveň se nikdy necítila tak živá jako s Callumem…


Smrt už dávno není napořád. Ti, kterým se „poštěstí“, se znovu probudí ke svému novému neživému životu. Stanete se resetem. Čím déle se neprobouzíte, tím lépe. Taková Wren se probrala až po dlouhých sto sedmdesáti osmi minutách. Vyšší číslo zaručuje znamenitou sílu, rychlost a žádné emoce. Celých pět let proto patřila Wren k těm nejcennějším resetům. Vše se mění ve chvíli, kdy do KLEZu dorazí noví reseti společně s Callumem, jehož číslo je pouhých dvacet dva. Poprvé za svůj resetí život začíná Wren pociťovat něco, co by se dalo nazvat citem. Chopí se proto Callumova výcviku a začne trávit téměř každou chvíli právě v jeho společnosti. Až do nedávna byla Wren zvyklá plnit každičký rozkaz. Nyní s Callumem stojí proti celému KLEZu. Chcete si zahrát hru? Co takhle „kdo přežije“? Reseti nebo KLEZ?

Trochu komické je, že jsem si původně myslela, že kniha bude o robotech. Ani nevím, kde se to vzalo. Vlastně jsem ani pořádně nepřemýšlela nad tím, o čem by vlastně kniha mohla být. Čtení anotace jako vždy nebylo v plánu. Ve chvíli, kdy mi kniha dorazila domu, se vytratilo chtění si knihu přečíst. O to překvapivější bylo, že jsem na žádné roboty nenarazila a kniha ve skutečnosti byla velmi zajímavá. A popravdě jsem ráda, že jsem se mýlila.

Amy Tintera bravurně zvládla během několika prvních kapitol vtáhnout své čtenáře do děje. Její vize budoucího světa, kde se v důsledku viru většina mladých po smrti mění na resety, mě ohromila a zažehla ve mně jiskru zvědavosti. Maličko mi kniha připomínala knihu Legenda, která je zasazena do podobného „válečného“ světa. Dystopiím, které mají hlavu a patu, vždy fandím a doufám v to, že se z nich vyvine něco, co ve mně zanechá dobrý pocit. Reset opravdu lze za takovouto knihu pokládat.

Akce, romantika, žádné dlouhé popisy. To je ve zkratce Reset. Preferuji knihy, ve kterých lze najít vše – jak akci, tak i vtip, napětí, tajemno, romanci a další prvky. A pokud je vše namíchané ve správném poměru, je zaručeno, že se mi kniha bude líbit. Reset právě tohle vše splňuje. Upřímně mě nebaví číst knihu jen o jednom a tom samém. Mám pocit, že poté neustále čekám na něco, co všechny překvapí a to pak celý příběh neskutečně zpomaluje. Prvotina Amy Tintery proto označuji za jednu z povedenějších dystopií u kterých nelze nic očekávat. Vždy totiž přijde něco zcela nečekaného. Navíc takovýto příběh utíká dvakrát rychleji než jakýkoliv jiný a nudný.

V případě této knihy jsem byla velmi nadšená z toho, že mi všechny postavy, jak se to řekne, přirostly k srdci. U Wren jsem oceňovala to, jak si s ní autorka pohrála. Právě ona prošla během knihy největší proměnou a Amy to dokázala podat opravdu lehce bez jakýchkoliv násilných pasáží, kde by z vyloženě necitelné Wren přecházela do nové Wren. Vše to bylo mírně a s citem. Navíc mě zaujala jak ta původní verze Wren, na které se mi líbilo její vnímání života, a zároveň i nová Wren, která jakoby se probudila z dlouhého spánku a začala se chovat opět jako člověk se vším všudy. Navíc jsem jí obdivovala za její rozhodnutí, které jí mnohdy zpřetrhala veškeré možnosti vrátit se zpět. To, k čemu se rozhodla, zapříčinilo fakt, že se z ní stal ten nejhledanější reset pod sluncem.

Na Callumovi se mi na druhou líbila jeho pozitivita a lidskost. I přesto, že už dávno není obyčejný člověk, nebo člověk obecně řečeno, tak i přesto se choval, tak jako před svou smrtí – lidsky. Vtipkoval, smál se, odmítal poslouchat rozkazy a plnit to, co mu bylo nařízeno. Je to přesný protiklad Wren a asi právě proto si byli souzeni. Rozhodně bylo zajímavé sledovat dva naprosto rozdílné resety, jak si k sobě hledají cestu i v této nelehké situaci. Když se tak nad tím vším zamýšlím, tak snad můžu i říct, že právě Calluma jsem měla raději.

Reset pro mě byl doslova „mindblowing“. Kdybych věděla, co se z knihy vyklube, tak bych se k ní rozhodně dostala dříve. Teď vím, že to věčné odkládání byla velká chyba. Samotný konec mě začal trochu nahlodávat a já se už teď nemohu dočkat, až u nás vyjde pokračování. Možná to bude trvat dlouho, ale já si počkám. Reset za to čekání opravdu stojí. 

Mé velké díky patří nakladatelství Egmont za poskytnutí recenzního výtisku.

Lucie

Knihomolka, studentka, milovnice kávy, seriálů a cestování.

Žádné komentáře:

Okomentovat