Recenze: Všechny barvy země

Název: Všechny barvy země
Série: Vesmír #3
Autor: Beth Revis
Datum vydání: 18. března 2013
Počet stran: 382
Nakladatelství: CooBoo
Amy a Syn konečně opustili skličující zdi vesmírné lodi Universum. Jsou připravení začít znovu, vybudovat si nový domov – na Zemi Centauri, planetě, ke které musela Amy plout přes celý vesmír. Ale nová Země není rájem, v který doufala. Jsou tu obrovští pterodaktylové, květiny, jejichž vůně vás paralyzuje, a tajuplné ruiny, které skrývají mnohem více, než se na první pohled zdá. A největší tajemství? Že by na této planetě nebyli sami? A pokud chtějí zůstat, budou muset bojovat!



Země Centauri - synonymum pro nový začátek a šanci na život a nový domov. Po dlouhých letech část obyvatel vesmírné lodi míří na novou planetu, jež má změnit jejich budoucnost. Přestože se zdá, že nic špatného už přijít nemůže, nikdo netuší, co vše se na ostrově skrývá a jaká tajemství zde čekají na odhalení. Amy společně se Synem tak krůček po krůčku zjišťují, že na planetě nejsou zrovna vítaní a že proto, aby si zde vydobyli své právoplatné místo, budou muset udělat mnohem více. Společně se Všemi barvami země tak započíná poslední dobrodružství Amy a Syna.

Zdá se mi to jako včera, co jsem si s nadšením objednávala první díl Loď mezi hvězdami a kdy byl závěr daleko v nedohlednu. Tehdy jsem snad ani nepřemýšlela nad tím, že za relativně krátkou dobu budu v rukou držet třetí a poslední díl, po kterém bude neodvratný konec. Téměř vždy cítím ten zvláštní pocit, když dočtu sérii a vím, že nic víc už jednoduše nebude. Oficiálně tak pokládám Všechny odstíny země za jeden z nejlepších a nejpovedenějších závěrečných dílů, který jsem kdy četla.

Konec dobrý, všechno dobré. Právě v to jsem na závěr jedné z nejlepších vesmírných sérií doufala. Už s příchodem první knihy Loď mezi hvězdami jsem měla tušení, že nepůjde jen o ledajakou obyčejnou sérii, ale o něco mnohem lepšího. Příběh Amy a Syna jsem proto prožívala od první stránky až na tu poslední a závěrečný díl byl proto spíše takovou povinnou četbou. Velmi mě zajímalo, jakým způsobem Beth Revis toto vesmírné putování ukončí a zdali budu s výsledkem spokojena. Nyní, několik měsíců po přečtení vím, že snad téměř jakýkoliv závěr by se mi líbil, jelikož příchod na novou planetu přinesl nespočet možností.

Takhle napjatá jsem snad u žádné knihy ještě nebyla. Sama jsem se divila tomu, jak moc jsem chtěla přijít na kloub tomu, zač je vlastně ta nová planeta. Autorka většinu čtenářů zvládla napínat poměrně dlouhou dobu, z čehož se mi chtělo chvílemi brečet. Nejsem zrovna trpělivý člověk a tak mě to věčné napínání vážně trápilo. Na druhou stranu to byl dle mého názoru skvělý tah. Když už došlo k odhalování toho, co se vlastně děje, tak se tak dělo velmi pomaličku a záludně, což se mi zas na druhou stranu líbilo.

Všechny barvy země mě z celé série bavily nejvíce. Mám pocit, že právě tahle kniha přinesla nejvíce možností jak pro postavy, tak i pro rozvoj příběhu. Líbilo se mi, že jsem nikdy netušila, co může přijít, což v případě vesmírné lodi nebylo možné. Ve chvíli, kdy Amy a Syn opustili loď, získal příběh zcela novou a jinou atmosféru, která knihu nádherně oživila a posunula jí na zcela jiný level. Navíc to, co vše do děje Bet Revis zakomponovala, bylo bezkonkurenční a úžasné. Stále ještě nemám slov a nevím, kdy vlastně budu nějaká mít.

Samozřejmě, že i hlavní postavy zažívaly těžké chvíle. Přesun na zcela neznámou planetu, od které nelze nic dobrého očekávat, nebyl nejjednodušší a přežívání na planetě taktéž ne. V první řadě příběhem velmi zamíchaly nově oživené postavy v podobě Amyných rodičů. Upřímně jsem se nestačila divit tomu, jakými lidmi se ve skutečnosti ukázali být. Hlavně její otec se choval tak, že bych ho nejraději zase zamrazila. Po celou dobu mě neskutečně iritoval tím, jak vše bral jen jako práci a nebyl ani schopen vyslechnout svou dceru. Zbytečně riskoval životy ostatních a obyvatele Universa považoval za nějaká monstra či geneticky upravené obludy. Považuji jen za jednu z nejnegativnějších postav série.

Nová planeta znamenala i nepatrný posun ve vztahu Syna a Amy. Kniha sice nenabídla mnoho romantických okamžiků, nicméně mezi nimi byla cítit jistá chemie. Jakožto se jedná o závěrečný díl, přišlo na řadu váhání mezi tím, zdali se dočkáme šťastného konce nebo pravého opaku. Příběh měl nakročen k oběma variantám a i když to často neříkám, tak by se vlastně líbily obě verze. Vše nakonec však skončila tak, jak to skončilo a já si nemůžu stěžovat. Brilantní série si zasloužila brilantní závěr.

Příběh už pro mě nebyl jen oživením jindy obyčejného dne. Tentokrát se jednalo o téměř povinnou četbu, která mi nesměla uniknout. Chopila jsem se tak své povinnosti a četla a četla. Užívala si každičkou kapitolu a probouzela v sobě potřebnou fantazii. Nemám absolutně nic, co bych mohla knize vytknout. Téměř s každou dočtenou sérii mám pocit, že končí jedno období mého života a ani nyní tomu není jinak. Loď mezi hvězdami, Milion sluncí a Všechny barvy země ve mně zanechali tolik pocitů, že na ní budu vždy vzpomínat jen a jen v dobrém. 

Lucie

Knihomolka, studentka, milovnice kávy, seriálů a cestování.

Žádné komentáře:

Okomentovat