Recenze: Objetí

Název: Objetí
Série: Violet Eden #1
Autor: Jessica Shirvington
Překlad: Petruše Klůfová
Datum vydání: 15. listopadu 2013
Počet stran: 300
Nakladatelství: Práh
Violet Edenové se v den jejích sedmnáctých narozenin převrátí život naruby. Je čas, aby zjistila, kým ve skutečnosti je. Její přítel ji zradí. Její nepřítel jí zachrání život. Bude se muset rozhodnout, jak velkou oběť je schopná přinést, čeho se dokáže vzdát pro dar, jenž jí byl přisouzen bez její vůle.

Nebezpečně vzrušující a temný příběh Objetí je prvním dílem úspěšné tetralogie o dobru a zlu, o vábení touhy a možnosti volby. Violet se nečekaně ocitá jako ústřední bojovník v odvěké válce mezi padlými anděly a ochránci lidstva. Sama o takovou válku sice nestojí, ale svůj život postavila na dvou pravidlech: neutíkat a nevzdávat se. Stane se z ní Grigori, nebo podlehne vábení temnoty? Projde rituálem objetí, aby navždy zavřela dveře za svým dosavadním životem a vrhla se do neznáma? Na jejím rozhodnutí nezávisí jen její život, ale i osud nic netušícího lidstva.

Violet vždy věřila, že je obyčejná stejně jako všichni ostatní. Její sedmnácté narozeniny však skrývaly mezi dárky jeden zcela nečekaný. Kupka starých věcí patřících její matce a tajemný dopis jí zavádí do světa, jenž se jí mohl jen zdát. Ukazuje se, že až tak obyčejná přeci jen není. Kluk, kterého má Violet ráda, jí lhal a kluk, kterému by se měla vyhýbat, jí ochraňuje. Co si pak má Violet myslet? Hodiny začínají tikat a Violet se musí rozhodnout, zdali příjme to, čím je, nebo jestli se bude ode všeho držet stranou. Není čas na váhání. V sázce jsou lidské životy.

Tematicky sice nic zbrusu nového, ale proč knize nedat šanci. Trochu jsem se přeci jen bála. To proto, že se mi kdysi v době oficiálního vydání v Americe do rukou dostala velmi nelíbivá recenze, která nenechala na knize nic bez povšimnutí. Do slova jsem tomu sice nevěřila, ale i tak mě pochyby neminuly. České vydání pro mě bylo tak trochu překvapením. Nijak dlouho jsem o něm nevěděla a ve chvíli, kdy se titul objevil na pultech knihkupectví, mé překvapení nemělo konce. Byla to rychlost. A tak jsem neváhala a knihu ukořistila.

První zjištění – čte se to jedna báseň. Hned první kapitola této knihy mě nenápadně okouzlila a s každou další mě stahovala hlouběji a hlouběji. Otřepala jsem se tak ze svého prvního dojmu, jenž očekával další YA slátaninu a příběhu se zcela poddala. Nejen, že autorka netlačila na pilu a nevytvořila nereálně působící romanci, ale povedlo se jí mě neskutečně napínat. Hned v několika zásadních okamžicích jsem byla jak na trní a netušila, co ještě očekávat. Vše zásadní bylo v ději pečlivě skryto a na povrch vycházelo v těch nejvhodnějších chvílích. Nemluvě o hlavní zápletce, která vždy nabízela něco víc a víc. Ani jednou jsem se během knihy nenudila. Nevyskytla se pro to jediná možnost.

Za zmínku stojí i bravurně poskládaný závěr, jenž mě zanechal beze slov s otevřenou pusou. Připadalo mi, že nic většího snad už přijít nemůže. Během knihy toho na povrch vyšlo už hodně, ale i tak si autorka schovala jedno překvapení na závěr. Takové, které bude hrát velkou roli v nadcházejících knihách. A i když jde o něco relativně špatného, tak jsem o to spokojenější. Nejsem fanda toho, když jde vše podle plánu nebo když vždy vyhrává „dobro“. Objetí stejně jako série Shatter me poukazuje na to, že i zlo může být v nitru dobré.

Violet mě okouzlila svým přístupem. Asi jako jedna z mála hrdinek podobných knih, byla ze všeho řádně vystrašena a zcela vážně uvažovala, že se od všeho distancuje. Tohle se často nevidí. Přijde mi, že je v poslední době móda vytvářet hrdinky, které jsou ze všech tajemství a odhalení nadšené a hrdou se do akce. Nevím tedy, ale tohle mě od knihy vždy trochu odradí a zabrání mí příběhu natolik uvěřit. Violet se však projevovala jako zcela normální člověk, pro kterého je nadpřirozeno něco nereálného. Hlavně andělé. Zajímavý byl navíc i Violetin tak trochu nešťastný rodinný příběh. Věřím, že se v dalších dílech dočkáme více informací o její minulosti.

Kdekdo by řekl „ach jo, zase další milostný trojúhelník“. Jenže! Je tu jedno velké jenže. Sice je v knize k nalezení takové to klasické přetahování o holku mezi Lincolnem a Phoenixem, nicméně v kombinaci se všemi těmi tajemstvími a nečekanými odhaleními se ukazuje, že ten „dobrý“ není až tak dobrý a tan „špatný“ zas není zcela špatný. Vše se pak ještě více komplikuje a to nejhlavnější – kniha se netočí jen kolem toho, kdo s kým skončí, ale hlavně kolem Violetina poslání a toho zda se ho zodpovědně chopí nebo ne.

Tato další z mnoha andělských sérií si ke mně našla cestu tak trochu nečekaně, ale o to větší překvapení dorazilo. Je na to sice trochu pozdě, ale rozhodně bych knihu zaslouženě označila jako jednu z nejlepších knih loňského roku. Příběh mě zaujal, bavil a stále zajímá. Proto odpočítávám dny do vydání v pořadí druhého dílu této série. 

Lucie

Knihomolka, studentka, milovnice kávy, seriálů a cestování.

Žádné komentáře:

Okomentovat