Re-reading série Drahokamy | #1 Rudá jako rubín


Název: Rudá jako rubín
Série: Drahokamy #1
Autor: Kerstin Gier
Datum vydání: 13. února 2012
Čteno poprvé: 25. června 2012 (4 hodiny)
Čteno podruhé: 3. února 2014 (3 hodiny)
Hodnocení před re-readingem: 5/5
Hodnocení po re-Readingu: 5/5
Tak jsem se na to vrhla. Byla jsem zvědavá za kolik hodit knihu tentokrát přečtu. Tehdy před těmi necelými dvěma roky mi to zabralo 4 hodiny v kuse. Na tu dobu to byl můj nejlepší čtecí výkon.
Začala jsem až večer. Přesně v šest večer a s přestávkami četla až do devíti. Tedy celkem tři hodiny. Opět jsem nenašla nic, co by mě v četbě rušilo. Styl, kterým Kerstin píše, mi je velmi sympatický a snad by se dal popsat jako jeden z nejlepších, se kterými jsem se kdy setkala. Obdivuji tu lehkost, která příběh po celou dobu provází. Kdybych to nevěděla, tak bych asi netypovala, že se jedná o původem německou knihu. Jména a prostředí dokážou člověka skvěle zmást a klidně bych tak řekla, že může jít o knihu nějaké americké autorky (myšleno v dobrém slova smyslu).
"Gideon de Villiers." "Žhavý jméno. Taky ho vygoogluju. Jak se to píše?"
Gwendolyn si mě získala ještě více. Líbí se mi její obyčejnost a i to, že v téhle vlastně lehce "sci-fi" knize (To zní dost divně, že?) si dokázala zachovat svou jedinečnost a nestala se z ní Charlotte. Navíc vždy zabodovala s nějakou skvělou hláškou a všechny okolo, hlavně svou rodinu, tím dokonale otrávila. Když už mluvím o její rodině, tak tu bych nebrala ani za milion. Gwen ale měla dostatečně pevné nervy svou sestřenici, tetu a babičku snést, což já rozhodně nemám. Bylo až smutné, jak jí ostatní shazovali a měli za černou méněcennou ovci. Žít v takové rodině rozhodně není nic jednoduchého. 
"Kvůli nedostatku lepších nápadů jsem šla za autobusovou zastávku a na konci večera bych se tou cedulí nejraději umlátila, protože se mě každý ptal na jízdní řád." 
Co se týče Gideona, tak tomuhle namyšlenému floutkovi jsem opět přišla na chuť. Jak jsem psala už dříve v recenzi, tak se mi líbí fakt, že se jen tváří být tím dokonalým Gideonem i když je uvnitř tak trochu jiný. Duchové, které Gwen často vídala mi moc chyběli. Stejně jako její bratr  a ztřeštěná tetička.
"Qua nesquik moskitos"
Jediná nevýhoda, kterou však já nepokládám až tak za nevýhodu, je, že všechna akce a cestování v čase se objevuje ke konci knihy. Kniha mě bavila i tak, ale stačilo by o špetku více akce a bylo by to doslova perfektní.
"Pokud chceš znát můj názor, myslím, že mám plné právo blít! A jestli tě to zajímá, tak ty jsi taky k zblití!"
Již zítra se chystám na druhý díl Modrá jako Safír. Nejvíc se těším na to, že budu číst celou sérii relativně v celku a nic mi proto neunikne. Dříve mi trochu vadily časové prodlevy mezi jednotlivými vydáními knih, jelikož jsem pak část děje pozapomínala a pak asi nebyla až tak chápavá a nadšená. Nyní to snad bude trochu jiné a lepší.

Lucie

Knihomolka, studentka, milovnice kávy, seriálů a cestování.

Žádné komentáře:

Okomentovat