RC recenze: Maybe someday | Možná, že jednou si k vám najde cestu i vaše pravá láská

Název: Maybe someday
Série: Samostatná kniha
Autor: Colleen Hoover
Datum vydání: 18. března 2014
Datum vydání u nás: Možná 2014/2015
Počet stran: 320
Nakladatelství: Atria Books
Dvaadvacetiletá aspirující hudebnice Sydney si nemá nač stěžovat. Je na vysoké, má práci, je zamilovaná do svého úžasného přítele Huntera a bydlí se svou dobrou kamarádkou Tori. Vše se ale mění, když zjišťuje, že jí Hunter podvádí. S Tori. Sydney odchází a zbývá jí už jen jediné - rozhodnout se co dál.

Téměř ihned propadá kouzlu svého souseda Ridge Lawsona. Nemůže z něj spustit oči a ani přestal poslouchat jeho každodenní hře na kytaru. Sydney z jeho hudby doslova cítí harmonii a každičkou vibraci. Ani Ridgovi není Sydney lhostejná. Zcela možná právě nalezl svou múzu. Oba brzo zjišťují, že se navzájem potřebují víc, než si zatím mysleli...


Vztahy nejsou nikdy jednoduché. Své o tom ví i vysokoškolačka Sydney. Přítel, se kterým si představovala budoucnost, jí podvádí, během chvíle ztrácí bydlení a škola, kterou si vysnili spíše její rodiče, ji dělá problémy. Život se jí doslova hroutí před očima. K jejímu překvapení jí pomocnou ruku nabízí zcela neznámý kluk Ridge, kterého dosavad pouze poslouchala ze svého balkonu hrát na kytaru. Sydney tak nečekaně získává místo, kde může zůstat a Ridge na oplátku múzu, se kterou se opět pouští do psaní textů pro svou skupinu. Jejich počáteční přátelství začíná pomalu ovlivňovat vzájemná zakázaná přitažlivost a je jasné, že si již více nemohou nic nalhávat. Je tu ale jeden problém. Ridge má přítelkyni a Sydney jí nechce provést to, co jí samotné provedla její nejlepší kamarádka. Jak se dostanou z tohoto začarovaného kruhu?

Sice jsem měla v plánu si nejprve přečíst jinou knihu z pera Colleen Hoover a to Bez naděje, která relativně před nedávnem vyšla v českém překladu, nicméně právě Maybe someday byla tou knihou, která mě zaujala o něco více. Svým originálním námětem si mě ihned získala. Bylo to docela dlouho, co jsem naposledy četla nějakou contemporary knihu a tak jsem byla řádně zvědavá, co z téhle dostanu. Nevím, co to, ale během posledního roku jsem si o něco více oblíbila právě contemporary knihy s hrdiny, kterým již není naivních náct. Maybe someday je tou knihou, kterou jsem si potřebovala přečíst.

Celá kniha se točila kolem vzájemné přitažlivosti mezi Sydney a Ridgem, hudby a tématu podvádění. Na první pohled se může zdát, že toho v knize zas tolik není, ale zdání klame. Maybe someday přináší doslova smršť silných emocí, které zasáhnou snad každého, kdo knihám podobného rázu propadl. V příběhu se skvěle střídají jemné, oddechové scény s velmi emociálními a těžkými momenty. Tuhle vyrovnanou balanci si navíc kniha drží až do samého konce a já tak neměla na co si stěžovat. Vše, co kniha nabídla, mi přišlo vždy na místě a jednoduše skvělé a její vývoj doslova vražedný.

Sydney měla v jednu chvíli perfektní život a v té druhé byla na samém dně. Dle mého názoru se do ní tak dovede mnoho lidí vžít a možná i s ní soucítit. Vše tak dostává velmi reálný obrázek. Sydney jakožto hlavní hrdinka byla skvělá. Sympatická, reálná, nohama na zemi a hlavně rozumná. Díky bohu to nebyla žádná naivní patnáctiletá holka, ale dívka, která má vše řádně pohromadě. Opravdu jsem ocenila fakt, že všem postavám bylo dvacet a více. Dodávalo to tomu tu jiskru obyčejného světa smrtelníků řešící zcela obyčejné problémy. Chvílemi jsem se v Sydney dokonce i viděla a chápala její myšlenkové pochody.

Ridge se nepodobá žádnému jinému hrdinovi contemporary knih. Přišlo mi to neskutečně osvěžující. Zlomovým bodem bylo zjištění, že je Ridge hluchý a k tomu navíc muzikant. Tohle spojení jsem si zpočátku nedovedla představit, nicméně autorka příběh okořenila o mnoho opravdu detailních popisů a vysvětlení toho, co pro něj hudba znamená, jak jí vnímá a jak jí „slyší“. Neskutečně mě to zaujalo a tak nějak i uchvátilo. Myslím, že se v knihách téměř nikdy nesetkáme s postavami majícími opravdu velké problémy, nebo takovýto hendikep. Přijde mi úžasné, když se autor rozhodne otevřeně mluvit o něčem, s čím se jen tak v literatuře nesetkáme. Navíc i samotná Ridgova osobnost byla neskutečná. Místy mi ho bylo až líto, že se tak moc trápil tím, že i když má přítelkyni, tak chová city k Sydney. Nemůžu ani vyjádřit to, jak moc mi Ridge přirostl k srdci. Je to přesně ten typ kluka, o kterém snad každé holka sní. Milý, pozorný, citlivý, chápavý a oddaný.

Maybe someday je především o vztazích a tak jich autorka svým čtenářům naservírovala opravdu hodně. Ať už jde o nefungující vztah mezi Sydney a Hunterem, zakázaným vztahem-nevztahem mezi Sydney a Ridgem, Ridgem a Maggie nebo Warrenem a Bridgitte. Každičký vztah byl dle mého názoru propracován a skvěle vykreslen. Jsem velká citlivka a téměř vše mě rozbrečí. Bylo mi tedy ihned jasné, že tahle kniha pro mě bude smrt. V každičký moment, kdy šlo do emočně tuhého, jsem začala bulet jako želva. Příběh mě opravdu hodně ovlivnil.

Důležitým prvkem této knihy byla hudba, ke které mám osobně velmi kladný vztah, i když jsem tak trochu neznalec. Právě hudba příběh krásně doplňovala. I ti, kteří hudbě nerozumí, stejně jako já, budou určitě očarování. Colleen Hoveer knihu propletla krásnými „hudebními“ scénami, kdy vše krásně vysvětlila a podala. Doslova jsem se od toho nemohla odtrhnout.

Colleen Hoover je mistryně slova a je až neskutečné, co vše dovede vykouzlit. Od začátku do konce na mě kniha působila krásným lehkým dojmem a číst jí bylo potěšením. Stále více a více jsem se chtěla dozvědět více informací a příběhu propadnout. Nad knihou jsem se usmívala, culila, kulila oči, zírala překvapením a zkrátka vše co se snad dá nad knihou plnou překvapení dělat. Vůbec by mi v tomhle případě nevadilo, kdyby kniha měla klidně i tisíc stran.

Knihu Maybe someday bych popsala třemi slovy: „To jsem nečekala.“ Opravdu a doslova jsem téměř vše, co přišlo, nečekala a ani nedoufala, že to může takhle skončit. Poslední stránky jsem dočítala se zatajeným dechem. Byla to sice moje první kniha od Colleen Hoover, ale i tak už jistě vím, že mi její další knihy nesmí za každou cenu uniknout. Zcela jsem jejímu stylu psaní a příběhům samotným podlehla. Jestli ona autorka není ve skutečnosti čarodějnice. To by tenhle perfektní příběh vysvětlovalo.

Za recenzní e-knihu děkuji serveru Netgalley.com a nakladatelství Atria books

Lucie

Knihomolka, studentka, milovnice kávy, seriálů a cestování.

Žádné komentáře:

Okomentovat