Recenze: Auracle | Ukrást lze i vaše tělo

Název: Auracle
Série: Samostatná kniha
Autor: Gina Rosati
Datum vydání: 7. srpna 2012
Datum vydání u nás: Neplánuje se
Počet stran: 304
Nakladatelství: Roaring Brook Press
Šestnáctiletá Anna Roganová má tajemství, které zná pouze její kamarád Rei - je schopna astrálně cestovat mimo své tělo. Umožňuje tak svým smyslům poznat svět a i vzdálený vesmír. Během jedné astrální projekce přebírá nad Anniným tělem sílu její spolužačka Taylor. Co však Anně může na první pohled připadat jako vzrušující rozptýlení od jejího nelehkého života, se mění v něco, co může přetrvat. Ve chvíli, kdy Anna čelí budoucnosti jakožto duše lapená v jiné dimenzi, se o pomoc obrací na Reie. Nyní musí společně najít způsob, jak dostat Annu zpět do jejího těla a zastavit Taylor před tím, než obviní nevinného spolužáka z vraždy. Společně připravují plán svého postupu, ale zamilovat se v plánu neměli.

Anna má schopnost – dokáže astrálně cestovat. Sama neví, kde se tahle schopnost vzala. Nikdo, až na jejího nejlepšího kamaráda Reie, její tajemství nezná. Pro Annu je astrální cestování neskutečným zážitkem, ve kterém nevidí žádné nebezpečí. Co když tu ale nějaké je? Co když se jednoho dne nebude moci vrátit do svého těla? Ničemu takovému Anna nevěří. Alespoň do té chvíle, kdy se do jejího těla dostane někdo jiný a ona sama zůstane uvězněná v astrálním světě. Co teď? Anně nezbývá nic jiného než se obrátit na Reie a přesvědčit ho o tom, že ta Anna, kterou denně potkává, není ona. S jeho pomocí Anna zjišťuje pravdu o tom, kdo a proč se dostal do jejího těla a uvědomuje si, že dostat tuto osobu pryč bude těžší, než se zdálo. Bez boje se nevzdá a Anna je připravená o svoje tělo bojovat.

Kdo by si nechtěl astrální cestování vyzkoušet? Já rozhodně ano. Strašně ráda. Asi proto jsem právě po téhle knize bez váhání sáhla. Vlastně tam takové malé zaváhání bylo. V době kdy kniha vyšla, jsem tolik knih v angličtině nečetla a později jsem o knihu okem ani nezavadila. Když už jsem se k ní po delší době dostala, tak jsem si nebyla jistá, zdali dělám dobře. I přes velmi dobré hodnocení mě ke knize vůbec nic netáhlo. Až když jí mé oko spatřilo na (jak jinak) better world books, měla jsem jasno. Riskla jsem to. Kniha je sice použitá a čtená, ale málokdo to pozná.

Auracle představuje samostatně stojící knihu. Proto je tento příběh mezi všemi těmi trilogiemi a nekonečnými sériemi řádným osvěžením. Myslím, že na to zlepšit si náladu a strávit nějaký ten čas s pěknou a hlavně zajímavou knihou, kterou lze po přečtení zaklapnou a nezabírat se tím, jak to bude pokračovat či kdy vyjde další díl, je Auracle tou správnou volbou. Stěžejním prvkem této YA paranormální romance je jednoduchý, ale přesto neskutečně chytlavý děj. Gina Rosati podala své nápady lehce a srozumitelně. Vyhnula se zbytečným zamotaným dějovým linkám. I samotný počet postav ponechala na pouhých čtyřech, což jsem uvítala. Knize tak nehrozilo, že by autorka neustále odbíhala od toho důležitého. Svým postavám dala duši a hlas a snažila se vžít do jejich kůže. Bylo tak z příběhu cítit to, jak moc si autorka s příběhem dala práci.

Myšlenka toho, že lze uvíznout mimo své vlastní tělo, mě velmi zaujala. Myslím, že je to něco, co se mezi YA knihami zas tak často nevidí. Rozhodně mě dokáže potěšit, když na takovou knihu narazím. Díky tomu jsem si dokázala užívat každičkou stránku a vcítit se do hlavních postav. Auracle nebylo nic těžkého na pochopení a během krátké chvilky jsem byla do příběhu zcela ponořená. Ocenila jsem i fakt, jak se do příběhu přidávala akce. Hezky pomaloučku polehoučku. Autorce se bezchybně povedlo mě napínat až do samého konce. Čtenář sice může mnohé odvodit už na začátku, ale mě osobně to nijak nevadilo, knihu jsem si velmi užívala.

Moc se mi líbilo, že pro Annu její schopnost nebyla nic nového. Ve většině případů se hrdinky a hrdinové se svými schopnostmi teprve ztotožňují, ale Anna ne. To právě přidalo prvním stránkám na akci. Prakticky hned se něco začalo dít. Anna však vše kolem astrálního cestování brala na lehkou váhu. Nelze říci, že by byla hloupá, ale spíše slepá. Neviděla to nebezpečí, které z její „zábavy“ číhalo. Avšak Anna mi přišla jako opravdu sympatická a vyrovnaná dívka. Ani jednou jsem s ní neměla žádný problém a jako vypravěčka mě velmi bavila. I přesto, že ve velké části knihy neměla možnost jakožto pouhá „duše“ mluvit, tak jsem nepociťovala, jakoby něco scházelo. Z mého pohledu bylo vše neskutečně zajímavě poskládáno dohromady a naplněno silnými emocemi. 

Reie bych si přála mít za svého kamaráda. Je to přesně ten typ perfektního přítele – milý, sympatický, pozorný, prostě kluk z knížky. Během čtení jsem si na něm dokázala vypěstovat pořádnou závislost. Z čeho bych byla ještě více nadšená, by bylo, kdyby se v knize objevily kapitoly i z jeho pohledu. Myslím, že to by to mu nasadilo korunku dokonalosti. Zbožňovala jsem, jaký vztah s Annou měl. Jde sice trochu o romantiku, ale i pouhé jejich přátelství stálo za to. Byla v tom určitá síla. V tomhle ohledu mi je zas na druhou stranu celkem líto, že kniha žádné pokračování nemá. Rei mi bude s jistotou chybět.

I Auracle má svého záporňáka. Nebo spíše záporňačku? Tak lze Taylor rozhodně označit. Ta mě svým nelogickým, sobeckým a otravným chováním vyváděla z míry. V kontextu knihy to však bylo skvělé a na místě. I když jsem se mnohdy snažila pochopit Taylorino uvažování a třeba s ní i soucítit, tak se mi to nepovedlo. Neustále přiváděla nové a nové problémy a o důvodech, které jí přinutily k tomu, co prováděla, raději ani nemluvě. Taylor byla skvělá záporná postava. Pro Annu a Reie byla velkou hrozbou.

Celkově vzato nemám co vytknout. Auracle splnilo všechna má očekávání a vlastně je možná i překonalo. Od první stránky, až po tu poslední jsem u příběhu seděla jako přikovaná a hltala každičké slovo, jen abych zjistila, jak to dopadne. Mé zvědavost neznala meze. Sedl mi jak příběh, tak i postavy a už jen to znamenalo, že se mi kniha bude bezpodmínečně líbit. Také, že líbila. Jen mi chybí to pokračování. Připadám si jako prokletá. Přijde mi, že knihy, které by pokračování nepotřebovaly, jich mají mraky a ty knihy, které by si jej naopak zasloužily, jej nemají. Ale to už jsem asi moc náročná. 

Lucie

Knihomolka, studentka, milovnice kávy, seriálů a cestování.

Žádné komentáře:

Okomentovat