ADD YOURS - Srpen | Knižní edice

Judit z My alternative world of books přináší dalších 10 otázek na zamyšlení do aktuální srpnové edice Add Yours. Pokaždé mi článek sice trvá alespoň půlku dne, ale za tu zábavu to stojí. Jedná o knižní verzi zahraniční řetězovky, která obsahuje každý měsíc jiné zajímavé otázky, poté HOT TOPIC a OTÁZKU NA TĚLO. Shall we?



1. Autor s úžasným smyslem pro humor

Díky tomu, že jsem si před pár dny přečetla bezkonkurenční pohádkovou middle grade knihu Half upon a time od Jamese Rileyho, tak právě tohoto spisovatele musím zmínit. Jeho nenucený a lehoučký humor si mě získal a hlvně z tohoto důvodu jsem si již objednala pokračování. Překvapilo mě, že si kniha svůj humor držela hned od první stránky až do samotného konce. Dlouho jsem se u dětské knihy tak moc nezasmála jako právě u téhle.
2. Autor, který si to u mě pořádně pokazil
Richelle Mead dlouho vévodila mému žebříčku nejoblíbenějších autorů a možná, že na něm stále je, jen už to není to, co bývalo v době Vampýrské Akademie. Všichni určitě víme, že se ihned po dopsání VA vrhla na spin-off sérii Bloodlines, ve které vystupují postavy, které byly ve VA vedlejšími. Z té zprávy jsem byla tehdy nadšená a to opravdu hodně. Jenže mě tyhle knihy až tak nebaví. Pokaždé, kdy vyjde nový díl mám pocit, že je to napsané jen proto, aby autorka nemusela tento opravdu skvělý a propracovaný svět opustit. Především čtvrtý díl The fiery heart se mi zdálo být takovým menším epic failem. Nelíbí se mi, že sérii prakticky nepojí žádný společný motiv a že se pokaždé snaží Richelle vymyslet něco speciálního, co mi nakonec přijde jako největší banalita. Touto sérií mě Richelle zklamala, ale mám v rukávu ještě Gameboard of the gods, tak uvidíme. 
3. Kniha, kterou jsem četla na veřejnosti...a byl to fakt špatný nápad
Naštěstí jsem žádnou knihu typu Fifty shades of gray na veřejnosti nečetla (tu jsem totiž četla raději doma), ale naprosto živě si pamatuji jak jsem před čtyřmi lety lety na cestě ze školy v autobuse dočítala Vampýrskou akademii. Tehdy jsem jí večer před tím rozečetla a ještě i ve škole četla tajně pod lavicí. Poté, co odzvonilo mi však ještě zbývalo pár stran a já proto překonala i nevolnost ze čtení v dopravních prostředcích a jednoduše četla. Jistě víte jaká zajímavá scéna se nachází na konci, že? Proto museli mít ostatní lidé v autobuse ze mě pořádnou srandu, když jsem si nemohla pomoci a culila se u toho jako měsíček na hnoji. takovéhle reakce mám často a ta i často slýchávám: "Čemu se tak směješ?"
4. Kniha, která mi o něco zpříjemnila dětství
Tak tohle bude jednoduché. Jako dítě jsem nečetla. Nebyla jsem k tomu vedená a proto jsem se nad tím ani nepozastavila. Pokud bych měla zmínit svou první dětskou knihu, kterou jsem však ani nedočetla, tak to bude Případ opuštěného poníka od Karin Müllerové. V té době jsem měla moc ráda koně (taková moje přechodná úchylka). V knize je navíc taková podkova díky které si můžete přečíst takové krátké zprávy a odhalovat tenhle detektivní případ. Díky knize jsem měla koně ještě raději a začala jsem tehdy jezdit. 
5. Hrdina, kterého každý miluje... kromě mě
Sice jsem četla pouze první knihu, ne celou sérii, ale stejně mě udivuje, jak plno lidí zbožňuje Jace ze série Nástroje smrti od Cassandry Clare. Město z kostí jsem četla před třemi lety a nijak zvlášť se mi nelíbilo. Je sice pravda, že si jej plánuji přečíst znovu, ale to nemění nic na tom, že to zkrátka nebyl šálek mé kávy. Jace mi prostě nepřišel nijak úžasný ani dokonalý a už vůbec ne sympatický. Co na něm proboha vidíte? O filmové verzi raději pomlčím. To bych byla ještě kritičtější. 
6. Hrdinka, která mi je podobná (nebo které bych se chtěla podobat)
Ananně z The assassin's curse od Cassandry Rose Clarke se asi příliš nepodobám, ale chtěla bych. Líbi se mi to, že je Ananna schopna vzepřít se svému osudu a jít svou cestou ačkoliv je trnitá a plná nebezpečí. Ananna nechtěla, aby jí ostatní určovali život a hlavně nařizovali koho si má vzít. Navíc je jakožto dcera pirátského kapitána nebojácná a umí to pořádně se zbraněmi. A buďme si upřímní (dámy čtenářky), komu by se nechtělo potkat Najiho. 
7. Postava, která si mě získala více, než hlavní hrdinové
Celkově je pro mě Throne of glass od Sary J. Maas zklamáním. Čekala jsem, že si knihu opravdu užiju, ale bohužel. Hlacní hrdinka Celaena neměla potřebný charakter k tomu, abych si jí oblíbila. Zato vedlejší postava kapitán Chaol Westfall byl něco jiného. Abych řekla pravdu, tak pouze on mě u knihy držel. Bez něj bych to asi dříve či později vzdala. Sice mi přišlo, že se dočkal docela malého prostoru, avšak i tak si mě dokázal získat. Už jen kvůli němu budu v sérii pokračovat a třeba se to nakonec zlepší.
8. Pár, k jehož vzniku jsem se modlila prakticky celou knihu/sérii (a když to přišlo, překonalo to moje očekávání)
Kalin a Rowan ze série Mortal enchantment od Stacey O'Neale u mě prostě vedou. Povedlo se jim překonat i můj dosavad nejoblíbenější pár Rose a Dimitrije. To už je co říct. Prakticky od první chvíle, kdy se Rowan objevil na scéně jsem věděla, že se musí dát dohromady a tak jsem začala čekat. Jsou spolu tak neskutečně roztomilý až to bolí. Navíc se mi moc líbily jejich začátky, kdy kolem sebe trousili sarkastické poznámky. Prostě není co dodat.
HOT TOPIC: Moje JEDNA rada, kterou dala ostatním blogerům při psaní recenzí
Pište, protože chcete. Ne jen proto, abych jste byli také ti knižní recenzenti a dostávali popřípadě knihy zdarma. O tom to totiž není. Psaní recenzí vás musí bavit a být to váš koníček. Je pochopitelné, že čas od času na člověka příjde to období, kdy ho to zkrátka vůbec nebaví. Sama jsem takové nedávno měla. To však nemění nic na tom, že psaní recenzí beru jako formu zábavy. Dělat to, co nás baví je přece nejhlavnější, ne?
Otázka na tělo: Jak prožívám to, když někdo zkritizuje mojí oblíbenou knihu?
Je-li kritika oprávněná, tak to beru s nadhledem. Není přeci možné, aby se všem na světě kniha líbila. Každý jsme jiný a máme rádi jiné knihy. Pokud však někdo začne kritizovat knihu, kterou nečetl nebo kterou četl a vytýká jí samé nesmysly, tak se mě to dosti dotkne. Je mi pak knihy líto. Navíc je pak velká škoda, když si někdo přečte tuhle ošklivou recenzi a bez toho, aniž by knihu četl prohlásí, že to asi vážně bude kravina a knihu si nepřečte. 

Lucie

Knihomolka, studentka, milovnice kávy, seriálů a cestování.

Žádné komentáře:

Okomentovat