Už vás pohltil labyrint? Zjistěte, co se skrývá za branami | Recenze knihy a filmu | Předpremiéra

9/14/2014

Název: Útěk
Série: Labyrint #1
Autor: James Dashner
Překlad: Petr Kotrle
Datum vydání: 28. srpna 2014
Počet stran: 360
Nakladatelství: Yoli
Thomas se probudí ve výtahu a nepamatuje si nic kromě vlastního jména. Vynoří se do světa, kde žije asi šedesát dospívajících chlapců, kteří se naučili přežít v naprosto uzavřeném prostředí. Každých třicet dní se objeví nový chlapec. Původní skupina je už na místě asi dva roky a marně se snaží uniknout labyrintem, který obklopuje jejich životní prostor. Už se vzdávají naděje. Pak se ale objeví dívka v bezvědomí a jejich svět se začne měnit...


S příchodem Thomase přichází změna. Ten si až na své jméno nic nepamatuje. Fakt, že se nachází na izolovaném místě obehnaném monstrózním labyrintem, však zvládá vcelku s přehledem. Strach je na místě, ale zvědavost mu nedává spát. Chce vědět vše – kdo je, kde se nachází, jaký to má všechno smysl. Po dlouhých třech letech je první, kdo je odhodlán udělat něco jinak. Najde Thomas cestu z labyrintu, nebo mu podlehne jako ostatní nešťastníci, kterým štěstí mezi stěnami labyrintu nepřálo?

Nepřečíst si knihu chvíli před vypuštěním filmu do světa by byl neskutečný hřích. Hlavně když kniha vyšla poměrně nedávno v tak krásné verzi hned se dvěma obálkami. Přiznám se, že mi doma Labyrint v angličtině neboli Maze Runner ležel ladem necelý rok a já si ho stejně přečetla až hezky v češtině. Vůbec toho nelituji, protože příběh v překladu rozhodně není o nic horší než v originále. 

Labyrint vám rozhodně nedává možnost, abyste již předem odhadli, jakým směrem se děj ponese. Pod velkou rouškou tajemství jste nuceni číst a zjistit sami důvod všeho toho zmatku. Velkou část knihy tak ani sami nevíte, co se děje a proč se to děje. Přispívá to k tomu, aby se čtenář více vžil do situace samotného Thomase. V tu chvíli jste totiž na tom zcela stejně jako on. Velmi těžké pro mě bylo knihu vůbec odložit. Kapitolu za kapitolou jsem tak byla stále na stejném mrtvém bodě a toužila po tom alespoň něco odhalit. Autor to vymyslel fikaně a nutí tím své čtenáře k té jedné všemi velmi dobře známé větě „ještě jednu kapitolu.“.

Kniha Labyrint je typická pro svůj jazyk. Díky zcela perfektnímu překladu o něj nejsou ošizeni ani čeští čtenáři. Je vidět, že si pan překladatel s knihou a samotným jazykem pohrál a dal si velmi záležet. Slova jako plac, čón, rmut nebo bažant jsou tak na denním pořádku. Zpočátku můžete být lehce zmateni, ale jakmile se s knihou detailně sžijete, zjistíte, že bez této slovní zásoby by to nebylo ono. Jde o dystopii a každá taková dystopie je něčím odlišná a jedinečná.

Když už jsem u té dystopie, tak u ní chvíli zůstanu. Ano, Labyrint je další dystopie. Ne však ledajaká. Jde o velmi drsnou a akční dystopii, u které vám často stojí chloupky na rukou. Autor rozhodně nešetří ani smrtí. Ne každý tak bude příznivcem takového příběhu. Na druhou stranu Labyrint nabízí mnohá tajemství a napětí. Celkově jde o velmi povedenou knihu, založenou na zajímavé a nevídané myšlence.

Jistě byste dokázali jmenovat hned několik knih, jejíž hlavní protagonista jedná zcela nelogicky a bez pudu sebezáchovy. Přestože jde v Labyrintu o holý krk, je Thomas ochoten svůj krk nasadit i za ostatní. Po vzoru motta Divergence by se dalo říci, že jeho nesobeckost je pro ně nebezpečná. S takovým, jako je Thomas, se v place ještě nesetkali a jeho odlišné počínání s samozřejmě nikomu z původních nelíbí. Přestože Thomas působí dojmem hrdiny, tak o hrdinu nejde. I sám Thomas má strach. Ne, je přímo vyděšen celou tou situací, ale nehodlá sedět a všemu přihlížet. Je odhodlán najít cestu ven, i kdyby ho to mělo stát život. 

Labyrint vystupuje z řady svou nápaditostí. Už jen tím, že jako jedna z málo dystopických knih na světě v sobě nenese žádnou stopu romantiky, si s jistotou získá více čtenářů i ze strany mužské populace. Rozhodně je oč stát. Labyrint mě překvapil prakticky vším, co nabídl. Nesetkala jsem se s ničím, co by se mi nelíbilo nebo nepřišlo originální. Kompletně mě pohltil. Dovoluji si konstatovat, že je Maze Runner neboli Labyrint jednou z nejpovedenějších dystopií současnosti. 


Mé velké díky patří nakladatelství Yoli a to za zaslání recenzního výtisku.


Jaký byl film?

Mnozí jistě víte, že se ve čtvrtek 11. září konala česká předpremiéra. Celý svět včetně České Republiky uvidí film až od 18. nebo 19. září. Já byla jednou z těch, kteří měli možnost film vidět takto v předstihu. Těšila jsem se moc. Knihu jsem dočetla jen čtyři dny před tímto dnem a měla tak celý příběh stále živě v hlavě. O výkonu Dylana O'Briena jsem neměla pochyby, ale co mě velmi zajímalo bylo, jak se tvůrcům povedlo příběh přetransformovat na film. Přeci jen už v knize to celé působí velmi komplikovaně. 

Nebudu dlouho chodit kolem horké kaše. Tvůrci to zvládli s přehledem. S komplikovaným konceptem labyrintu se poprali skvěle a celý film byl podán skvěle. Dle mého názoru byl místy ještě strašidelnější než samotná kniha. Film odsýpal svižně a někdy moje oči nestíhaly stíhat tu akci. Oceňuji především to, že divák nemá vůbec čas se nudit. Od první minuty příběh jede a nezatavuje se. 

Teď přichází na řadu jedna otázka: Bylo to natočené hodně podle knihy? Na tohle má asi každý jiný názor. Ihned po skončení filmu jsem se ptala pár lidí a těm přišlo, že se film opravdu držel knihy. Já takový názor nemám. Je pravda, že všechny náležitosti knihy ve filmu byly, ale až tak se předlohy nedržel. Některé postavy se chovaly jinak, scény byly proházené a upravené, něco přišlo dříve než v samotné knize, pár věcí bylo pozměněno. Je zcela pochopitelné, že to nebude kopie knihy, ale doufala jsem ve větší věrohodnost. zastávám ten názor, že se film drží knihy jen okrajově. 

Ale! Vůbec mi to nevadilo. Ano, je pravda, že jsem si během promítání musela říkat "a tohle bylo jinak" snad asi milionkrát, ale filmu to vůbec neuškodilo. Přesto všechno to pospolu fungovalo bez problému a skvěle se na film koukalo. Nečíst knihu, tak ani nebreptnu. Za film dávám jedničku s hvězdičkou a doufám, že si i vy ostatní film brzy užijete. 

PS: Fuj, pavouci!
PSS: Ehm, v poušti se střídají jen dva typy počasí - přes den vedra, v noci mrazy pod nulou. Takže trochu error.

You Might Also Like

0 komentářů