Recenze: Throne of glass | Kdo přežije a stane se královým bojovníkem?

10/05/2014

Název: Throne of glass
Série: Throne of glass #1
Autor: Sarah J. Maas
Datum vydání: 7. srpna 2012
Datum vydání u nás: Nechystá se
Počet stran: 404
Nakladatelství: Bloomsbury
V temných a špinavých solných dolech Endovieru si osmnáctiletá dívka odpykává doživotní trest. Nejlepší vražedkyně svého druhu totiž udělala jednu osudovou chybu - nechala se chytit.

Mladý kapitán Westfall jí nabízí dohodu - svobodu výměnou za jednu velkou oběť. Celaena musí reprezentovat samotného prince ve smrtícím turnaji těch nejnadanějších zlodějů a vrahů z celé země.

Žít nebo zemřít. Celaena bude volná. Vyhrát nebo prohrát. Sama teprve odhalí svůj pravý osud. Pookřeje její vražedné srdce?

Vyměnit solné doly za luxusní palác? O to Celaeně ve skutečnosti nejde. Svoboda je tím, co je v sázce. Proto bez váhání souhlasí a stává se jedním ze soutěžících v turnaji, který jí může stát i život. Za zkoušku to ale stojí. V sázce je post královského nájemného vraha a vytoužená svoboda. Stačí tak už jen vyhrát.

Throne of glass představuje jednu z nejopěvovanějších fantasy sérii současnosti a nemálo čtenářů si jí vychvaluje až do samotných nebes. Kdo o knize neslyšel, jakoby nežil. Přiznávám se, že mě kniha lákala vskutku dlouhou dobu, ale pustit se do ní mi trvalo podstatnou dobu. Teprve až v jednom krásném knihkupectví v Chesteru jsem věděla, že jí přeci jen musím mít. Měla jsem ale asi až moc velká očekávání.

Příběhově patří kniha k těm propracovanějším. Jde o vskutku povedený fantasy svět fungující do posledního detailu. Bez ohledu na postavy a děj, se jedná o ten nejpůsobivější prvek celého příběhu a to nejlepší, co kniha dokáže nabídnout. Jeden z důvodů, proč čtenář tuto propracovanou část knihy řádně neocení je dle mého názoru nepříliš zajímavý styl psaní. Přijde mi, že nejde o nic zajímavého, spíše tuctového. Samotnou mě autorka nedokázala zaujmout ani na začátku, ani v průběhu knihy.

Přestože se téměř na každičké straně něco významného dělo, nezdálo se mi to dostatečně akční. I samotné akční chvilky působily na můj vkus ponuře a nezajímavě. Popravdě mě díky tomu příběh nebavil a místy uspával. Throne of glass nemá žádnou hloubku. Nevidím na tom nic tak uchvacujícího nebo jedinečného. Jednoduše řečeno se jedná o obyčejný, nijak výjimečný fantasy příběh.

Mnoho kdy vše zachrání právě postavy, kterým autor vdechne život. Mám-li být upřímná, tak ani v tomhle ohledu k tomu nedošlo. Ne zcela. Jako pozitivum vidím Celaeninu odvahu a přímočarost. Není to žádná rozmazlená holčička, ale životem poznamenaná mladá žena, která ve světě vidí více toho špatného, než dobrého. Za zmínku také stojí to, že to je pořádná bad-ass hrdinka, které ostatní raději uhýbají z cesty. Kniha nabídla zajímavý pohled na Celaenin vývoj. Srovnám-li Celaenu na začátku a na konci, tak musím uznat, jak velkou proměnou a to hlavně psychickou, prošla. Přišlo mi to samozřejmě zajímavé, ale celkově opět nudné a bez šťávy.

Nevím, zda to označit za dobrou či špatnou věc, ale Throne of glass nenabízí zrovna žádnou velkou romanci. Prakticky žádnou. V případě Celaeny připadají v úvahu rovnou dva muži – princ Dorian a kapitán Chaol Westfell. Dorian mi za celou dobu vůbec nepřišel k chuti, ale za to Chaol opravdu hodně. Proto mě mrzelo, jak malou roli v příběhu sehrál. Popravdě jsem vždy čekala na chvilku, kdy se objeví na scéně, ale to se stávalo vskutku málokdy.

Nejsem nadšená, ale špatné to také nebylo. V podstatě jsem si knihu užila a relativně mě i bavila. Přesto bych plno věcí změnila nebo upravila. Mám doma i následující díl, takže si ho určitě jednou přečtu, ale žádná velká očekávání z knihy již mít raději nebudu. 

You Might Also Like

0 komentářů