Recenze: Nabíječ | A jak tenké zdi máte vy?

1/14/2015

Název: Nabíječ
Série: Cocktail #1
Autor: Alice Clayton
Překlad: Jana Montorio Doležalová
Datum vydání: Únor 2014
Počet stran: 280
Nakladatelství: Mladá fronta
Sexy román plný humoru a kuchyňského řádění…

První noc ve fantastickém novém bytě v San Francisku Caroline začíná tušit, že za chvíli bude znát - ehm - milostný život svého tajemného souseda lépe než vlastní… boty. Díky stěnám tenkým jako papír a Nabíječovým atletickým výkonům slyší nejen jeho postel, narážející s železnou pravidelností do zdi ložnice, ale i bouřlivé ohlasy snad celého zástupu žen, které si do ní vodí. A zatímco je Caroline v tomto směru momentálně „na suchu“, uvědomí si, že jí ve spánku brání nejenom bušení do zdi, ale i její divoké představy. Když jedna ohlušující noc střídá druhou, netrvá dlouho, Caroline rupnou nervy a oděná jen do své sexuální frustrace a růžové noční košilky se „proklínanému“ Nabíječi konečně postaví tváří v tvář. Není divu, že jejich noční potyčka v nastalém napětí zažehne jiskru…

Žhavé scény střídají bláznivé a Alice Claytonová v nich svým čtenářkám podává kromě lahodných moučníků i výtečný příběh lásky na první pohled.
Po přečtení padesáti odstínu šedi jsem se zařekla, že se do dalších vyloženě erotických románů už nepustím. Ne, že bych byla proti obsahu takovýchto knih, ale můj šálek kávy to zrovna není. Proto mě napoprvé nezaujal ani Nabíječ, který oproti jiným erotickým knihám sliboval pořádnou porci humoru. Zpočátku jsem tomu nechtěla věřit, ale po přečtení hned několika velmi pozitivních recenzí jsem se rozhodla dát knize šanci. 

Stačí si ale přečíst jen pár stran a každý pochopí, že do Padesáti odstínu šedi má kniha dost daleko.  Nabíječ totiž nabízí skvělý a poutavý příběh, který má hlavu a patu, není pouze o sexu, ale také o vaření a pečení a ještě k tomu vás pobaví. Pro mě ideální kombinace. Záleží sice na vašem smyslu pro humor, ale mnozí čtenáři právě vtip tohoto příběhu ocení nejvíce. Sama jsem se musela velmi často až nahlas smát. Už dlouho mě žádná kniha takhle nepobavila. 

"Jsem ve skupině A. P. Anonymní pekaři. Scházíme se v pekařství na Pine Street."

Caroline je tak trochu samotářka. V novém bytě žije pouze se svým kocourem a na obzoru není ani jediný muž. Caroline však ani o žádný vztah nyní netouží. Po několika tragických vztazích, po kterých její Očko zmizelo, už toho má po krk. Máte-li dost všech těch bezcharakterních a klišoidních postav současných románků, u Caroline možná změníte názor. Má prosperující práci, její život se nijak zvlášť neliší od toho našeho a navíc má problém najít toho pravého. Jo a ráda vaří a peče.  Na to nelze zapomenout. Právě díky tak skvělé hrdince jsem knihu nemohla dostat z ruky. Caroline mě neustále něčím překvapovala a bavila a na nudu tak nebyl čas. Nesmím opomenout její často trefné a neskutečně vtipné poznámky, které mi vždy vylepšily den.

O Simonovi jsem si zpočátku myslela jen to nehorší. Co také jiného, když si každičkou noc vodí do svého bytu jinou ženu. Opravdu působil jako typický gigolo a frajírek, který se o vážný vztah nezajímá. Jak to ale tak bývá, v průběhu knihy se odhalují části jeho osobnosti, které byly až dosavad skryty hluboko v jeho nitru.  Ve skutečnosti je Simon docela obyčejný a milý chlapík, kterého nezajímají jen ženy a alkohol. Ve skutečnosti dbá na mnohem podstatnější a důležitější životní hodnoty. Musím uznat, že už po chvilce jsem Simona bezmezně zbožňovala a přála si ho domů. Škoda, že je to jen knižní postava. 

"Naval buchtu a nic se ti nestane."

Vztah mezi Simonem a Caroline nezačal ideálně a v tom je ta krása. I chvíle, kdy se málem navzájem zabili, byly totiž skvělé a zábavné. Ale jak se říká: „co se škádlívá, to se rádo mívá“ a na tuto dvojici to platí dvojnásob. Ne, trojnásob. Od vzájemné nevraživosti, před přátelství až po lásku, kterou si nechce ani jeden z nich přiznat. Rozhodně se nudit nebudete, ani kdybyste se o to snažili. Nabíječ si vás omotá kolem prstu a jen tak nepustí. 

Jak jsem již zmínila, i jídlo hraje v této knize důležitou roli. Co by si totiž Simon počal bez Caroliných buchet a jiných dobrot. Právě před jídlo si k sobě tak trochu našli cestu. Společně tak začali trávit více čas pohromadě a to nad jídlem nebo nad filmy. A horor byl vážně špatný nápad. Někdy jsem se až divila, jak (relativně) dlouho jim trvalo si uvědomit, co k sobě cítí. Vůbec si ale nestěžuji, ba naopak. Na to, že kniha patří spíše s těm tenčím, tak toho ve svém obsahu nabídla opravdu hodně a nikdy nic nepůsobilo uspěchaně či nevhodně


"Ani nápad, kámo. Nebudu ti makčovat tvoje pikču. Ne teď."

Nabíječ mi ve všech ohledech vyrazil dech. Nejen, že jsem nečekala, že by se pod velmi povedenou obálkou mohla nacházet tak skvělé a jedinečná kniha, ale také proto, že mě už velmi dlouho nic tak moc nerozesmálo jako právě Nabíječ. Do knihy jsem šla s velkými předsudky a odcházím s nadšením. Stává se často, že kniha, od které nic nečekáte, vám nejvíce vyrazí dech a to se stalo i mě. Pokud stále váháte, tak mi věřte, že zcela zbytečně. Nabíječ vám za těch pár hodit čtení rozhodně stojí. 

Šup a pořiďte si knihu také přímo zde.
Za recenzní e-knihu bych ráda poděkovala internetovému knihkupectví knihcentrum.cz.

You Might Also Like

0 komentářů