Recenze: Crimson bound | Červená Karkulka versus démoni

Název: Crimson bound
Série: Samostatná kniha
Autor: Rosamund Hodge
Datum vydání: 5. května 2015
Datum vydání v ČR: Nechystá se
Počet stran: 448
Nakladatelství: Balzer + Bray

Když bylo Rachel patnáct, bylo to dobrá a hodná dívka, připravena jít do učení a začít ochraňovat svou vesnici od černé magie. Byla ale také nezodpovědná. Během cesty lesem, ve snaze ochránit celý svět před hrozbou věčné temnoty, se setkala se služebníkem pána démonů. Rachel je nyní nucena učinit hrozivou volbu, která jí navždy připoutá ke zlu, která hodlala jednou zničit.

O tři roky později, Rachel zasvětila svůj život službě království a boji proti smrtícím stvořením ve snaze odčinit své bláhové rozhodnutí. Samotný král poté pověřuje Rachel úkolem střežit muže, kterého ze srdce nenávidí - prince Armanda. Společně se po čase vydávají hledat bájný meč, který by mohl zachránit jejich svět. Zatímco se z nich stávají spojenci, odkrývají obrovské spiknutí, skrytou magii a lásku, která pro ně může znamenat zkázu. Dokáže Rachel, v paláci postaveném na neuvěřitelném bohatství a nebezpečných tajemstvích, odhalit pravdu a zastavit blížící se nekonečnou temnotu?
Převyprávění pohádek či jiných klasických příběhů se v poslední době stávají mnohem populárnějšími než kdy dříve. V loňském roce mě uhranula kniha Cruel beauty inspirovaná Kráskou a zvířetem, nelze se tak divit, že jsem se pustila i do autorčiny nové knihy Crimson bound, která pojí nejen příběh Červené karkulky, ale také jeden z příběhu bratří Grimmů nazvaný Bezruká dívka

Crimson bound není vůbec jednoduchá kniha. Autorka si doslova libuje v dokonale vykreslených světech a postavách, což rozhodně není na škodu (spíše naopak), ale v tomto případě jsem se (alespoň já) moc neorientovala a musela číst doslova každé slovo. Stačilo by totiž přeskočit pouhé dvě tři věty a už bych se v něčem ztrácela či rovnou netopila. Ona hlavně celé záležitost s démony a jejich fungováním šla tak trochu mimo mě. Za to, jak parádní svět vytvořila, palec nahoru, ale za to, jak komplikované to celé bylo, palec dolů.

Zápletka zajímavá, ale že by mě nějak zvlášť bavila? To se říct nedá. Oproti Cruel beauty, kterou jsem milovala od začátku do konce, tohle o Crimson bound říci nemůžu. Nejde o to, že by nebyla čtivá. Čtivá byla. Nejde ani o to, že byla málo akční nebo vtipná, protože to byla také, ale něčím mi nesedla a já si jí nedokázala užít tak, jak jsem doufala. Nedostala se mi pod kůži a ani se mi chvílemi do knihy dvakrát nechtělo. Autorčino psaní ale miluji a to mě u knihy drželo nejvíce. Tajemnější a opravdu strašidelnější styl psaní jednoduše nepotkáte.

Největším problémem pro mě byly hlavní postavy. Nebyla jsem schopna se do nich vcítit nebo si je alespoň oblíbit. Rachel byla velmi uzavřená, nepříliš přátelská dívka, u které jsem nenarazila na nic, co by se mi líbilo. To samé platí i o princovi Armandovi. Ono už jen jeho jméno zní prapodivně. Jako plus vidím snad jen to, jaký vztah mezi sebou tihle dva měli. Rozhodně to nebyla láska. Nesnášeli se, neustále se provokovali a navzájem jeden druhého dráždili. V tom byla alespoň ta špetka vtipu, která knihu udržela pohromadě. 

Skvělý nápad, úžasně vytvořený magický svět, ale neskutečně komplikovaný a zapeklitý. Crimson bound rozhodně má velký potenciál a plno čtenářů z ní bude paf, ale já ne. Pro mě je tento příběh takovým průměrem a pevně doufám, že další autorčiny knihy, které plánuje (především ta, inspirovaná Romeem a Julií a nekromanty), budou lepší. Kniha vyjde už za necelý měsíc, tak jsem zvědavá, co na ní řeknete vy. 

Lucie

Knihomolka, studentka, milovnice kávy, seriálů a cestování.

Žádné komentáře:

Okomentovat