8 sérií, o které jsem ztratila zájem a neplánuji je dočíst

Každým dnem vycházejí nové a nové knihy, které člověka lehce nadchnou a ten poté časem zapomíná, že má již rozečtené velké množství jiných sérií. To stejně se stává i mně. Proto jsem si sedla, prošla svou to-read poličku na goodreads a zjistila, že sérií, které jsem kdysi (nebo i nedávno) započala je opravdu velké množství, ale zájem o ně mě již dávno opustil. A abych řekla pravdu, není jich zrovna málo. Jen těch v češtině je 8 a vím, že se do nich už opravdu nikdy nepustím. 

    

První díl série Paranormálové jsem četla ještě v době, kdy jsem s blogem teprv pomalu začínala. Nebyla to sice ta nejúžasnější kniha pod sluncem, ale líbila se mi a to jak příběhově, tak námětem a postavami. Jenže pak právě přišly jiné knihy a série a já se už k téhle za ty roky nevrátila. Druhý a třetí díl stále mám, ale nevěřím, že bych se k nim někdy dobrovolně dostala. 

S Dcerou kosti a dýmu se to má tak, že se mi příliš nelíbila. Podle anotace to nejprve znělo jako celkem zajímavé, netradiční čtení, ale ve skutečnosti to nebyl vůbec můj styl. V zahraničí tuhle sérii opěvují, ale já si z ní na zadek nesedla.

Zatímco autorčinu novou sérii The Kanin chronicles zbožňuji, tak zrovna Dědička, série ze stejného světa, si mě nezískala. Bylo to zajímavé, chytlavé čtení, ale nepřeskočila jiskra (stejně jako u Bloodlines od Richelle Mead, ale tu dočítat budu). 

O Šepotání jste si mohli nedávno přečíst v mé recenzi. Pro mě kniha zcela mimo mísu. K dalším dílům nemám potřebnou odvahu.

   

O knize První hrob napravo jsem slyšela jen samé chvály. Má to být čtivý a vtipný příběh. Mě ale vtipný nepřišel ani trochu a čtivý také ne. Spíš mě to celé neskutečně nudilo a místy štvalo. Z toho důvodu raději končím a do následujících knih se již nebudu pouštět.

No, asi vážně nejsem ten pravý člověk pro urban fantasy, protože ani Štvanice mě neoslnila. Sice to je na druhou stranu jedna z těch nejlepších urban fantasy, které jsem doposud četla, ale u mě to nemá smysl. Po pár dnech jsem na Štvanici zcela zapomněla. 

Na Dech jsem se naopak neskutečně moc těšila. Už jen ten samotný námět mi přišel a stále přijde perfektní. Jenže provedení už mi tak perfektní nepřijde. Příběh dosti pokulhával, velké množství postav bylo pro mne spíše přítěží, jelikož jsem si zaboha nemohla zapamatovat, kdo je kdo a tak celkově to ve mně po dočtení nic nevyvolalo. 

Máte také nějaké série, u kterých víte, že je nikdy nedočtete? Nebo jak se k tomu stavíte vy? Dočítáte za každou cenu?

Lucie

Knihomolka, studentka, milovnice kávy, seriálů a cestování.

Žádné komentáře:

Okomentovat